Audiovizuální prameny

Audiovizuální knihovna mezinárodního práva Organizace spojených národů

Audio-vizuální služby Evropské komise

EU.Tube

Další články s podobným obsahem na PX Právo:
Autorské právo pro výuku - videoseminář

Zpátky do Evropy, k ideálu společného trhu

... Trh, kde platí stejná pravidla pro všechny - občany i podniky. Právě pravidla trhu, vyšlechtěná zkušeností našich vyspělých západních sousedů, jsou tím pokladem, za kterým jdeme a zadarmo ho dostáváme na stříbrném tácu. Že unie je pro nás prostorem pro konkurenci, které se nebojíme, a naše naděje vkládáme do volného pohybu lidí, kapitálu, zboží a služeb. Tedy do toho, co bylo snem otců zakladatelů Evropské unie a bylo i snem naším, když jsme chtěli zpátky do Evropy. Tehdy, před Vánoci 1989, vskutku nikoho ani nenapadlo, že by Zpátky do Evropy mohlo jednou znamenat příležitost ucházet se o dotace z Bruselu.
...
Česká pravice by měla využít své drtivé porážky v nedávných krajských a senátních volbách ke katarzi. Rozpomenout se na Listopad 1989 a volání po návratu do Evropy. Vzpamatovat se, převzít iniciativu. Nebo alespoň začít spolupracovat se sociálními demokraty, kteří chtějí co nejdříve ratifikovat Lisabonskou smlouvu a přijmout euro. Neměla by znovu dopustit, jako v případě privatizace bank, aby pravicovou politiku za ni dělala sociální demokracie. Pravice se musí co nejdříve emancipovat od smrtelně nebezpečného uštknutí jedem euroskepticismu. Přestat sloužit imperiálním zájmům Ruska, které jediné si může přát krach Lisabonské smlouvy, a mít tak Evropu, znovu fragmentovanou do směsice ,,suverénních" národních zájmů, na lopatě.
Klacky pod nohy společnému evropskému trhu házejí právě nejrůznější kolektivní egoismy převlečené za suverénní národní zájmy. Přirozeným ideálem českých pravicových politiků by měl přece být starý zakladatelský ideál společného trhu. To jest ideál volného pohybu kapitálu, lidí, zboží a služeb.

A oni namísto toho mezi sebou závodí, kdo dokáže dotáhnout z Bruselu více peněz. Vůbec se při tom nečervenají a nejhorší je, že ani nevědí, že by měli. Česká pravice, pokud si toto označení ještě vůbec zaslouží, prohrává, nikoli kvůli poplatkům u lékaře, jak by někteří rádi uráželi české voliče, nýbrž kvůli tomu, že ze svého obzoru zcela vypudila listopadový ideál návratu do Evropy. Svou energii utrácí prázdným eurofobním žvaněním.

Autor Tomáš Ježek je ekonom a bývalý ministr privatizace.
Výtah z článku publikovaného 14.11.2008 na serveru E15.cz, celý text k dispozici zde.

Elektronická komunikace s exekutorským úřadem

Rozbor možnosti zasílání soudního rozhodnutí exekutorským úřadem bance elektronickou cestou.
Banky jsou povinny poskytovat exekutorům součinnost ohledně majetku, který by mohl být postižen v exekučním řízení.
Některé exekutorské úřady se jako relativně mladé a progresivní instituce snaží minimalizovat svoje náklady úsporami pravidelných výdajů (jako je poštovné…) opravdu zajímavými nápady, které jsou někdy pravdu úsměvné. Příkladem budiž návrh posílat neskenované rozhodnutí soudu v zaheslovaném .zip souboru obyčejným mailem, s tím že heslo bude zasláno tradiční poštou. S vynecháním tohoto tristního příkladu ovšem dojdeme k závěru, že ani použití zaručeného elektronického podpisu, který by situaci snadno vyřešil není možné, protože by zároveň rozhodnutí soudu muselo být v el. podobě již od soudu (opatřeno el. značkou).

Součinnost třetích osob v exekučním řízení upravuje §33 exekučního řádu z. č. 120/2001 Sb.
(4) Banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Fond pojištění vkladů (dále jen "finanční instituce"), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného, jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.

Dále je to konkretizováno ve vyhlášce č. 418/2001 Sb.
§ 4 Součinnost třetích osob
Požádá-li exekutor třetí osoby o poskytnutí součinnosti při provádění exekuce, osvědčuje tento požadavek tak, že těmto osobám zašle usnesení soudu o nařízení exekuce, které obsahuje jeho pověření k provedení exekuce. Exekutor je oprávněn požadovat tuto součinnost třetích osob i opakovaně.

Samotné doručování soudních rozhodnutí skrze exekutora je upraveno zde:

§ 7 Doručování písemností soudu
Nebrání-li tomu důvody zvláštního zřetele hodné, doručuje soud písemnosti v exekučním řízení prostřednictvím exekutora. Exekutor provede doručení takové písemnosti sám (osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance), prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní službu), nebo prostřednictvím držitele poštovní licence. V odůvodněných případech může požádat o provedení doručení jiného exekutora.

§ 10 Společné ustanovení o doručování
(1) Při doručování podle § 7 až 9 se postupuje podle občanského soudního řádu a vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Provádí-li doručení exekutor, má přitom stejná práva a povinnosti, jaké tyto právní předpisy přiznávají a ukládají soudnímu doručovateli; totéž platí, provádí-li se doručování prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní službu), nebo držitele poštovní licence.
(2) Použije-li exekutor k doručení písemnosti soudu osobu, která provádí přepravu zásilek (kurýrní službu), držitele poštovní licence nebo jiného exekutora, odpovídá za doručení stejně, jako kdyby je provedl sám (osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance).

Co z toho tedy celkově vyplývá? Podle mě, jediná možnost, aby exekutor poslal rozhodnutí soudu elektronicky (vzhl. k tomu, že je soudy takto nevydávají), je poslat požadavek na poskytnutí součinnosti emailem se zaručeným el. podpisem, ovšem tak nedokazuje pravost rozhodnutí, ale pouze přebírá odpovědnost za obsah zprávy. Budoucnot přinesou až datové schránky a elektronická soudní rozhodnutí.

Možnosti převodu dovolené

ZP řeší dvě odlišné situace pro převod dovolené:

řádná zákonná dovolená v rozsahu 4 týdnů – tu nelze převádět, ani nahradit její nevyčerpání penězi. Zaměstnavatel může určit povinnost čerpání této dovolené. Pouze pokud by z naléhavých provozních důvodů nemohl zaměstnance uvolnit, může přesunout dovolenou na příští rok, pokud ani v tomto roce nedoje do konce října k vyčerpání, automaticky začíná dovolená prvního listopadu, pokud i přesto nedoje k vyčerpání dovolená propadá.

Příklad:
rok 1 – řádná dovolená (4 týdny)– nevyčerpána
rok 2 – řádná dovolená (4 týdny) – nevyčerpána + dovolená z roku 1.
= dovolená z roku 1. musí být vyčerpána, jinak propadá
rok 3 – do tohoto roku nelze přesunout dovolenou z roku 1., pouze z roku 2.

dovolená nad zákonný limit 4 týdnů – pokud ze stejných důvodů nedojde k vyčerpání dovolené nad limit 4 týdnů, ani v roce 1. nebo 2. lze ji s písemným souhlasem zaměstnance přesunout do roku 3.

Zdroj § 218 ZP.

Výukové semináře z práva - E-learning

Dalších několik příkladů veřejně dostupných E-learnigových publikací na právnické téma z ELPortálu Masarykovy univerzity.

Právo Evropské unie (JUDr. David Sehnálek Ph.D.) - 10 webových prezentacích o základních otázkách práva EU
Právo duševního vlastnictví (prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.) - obecný a mezinárodní kontext práv duševního vlastnicvtí
Bill of Exchange Law (JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.) - multimediální učebnice směnečného práva (v angličtině)
Rodinné právo (doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.) - základní otázky rodinného práva
Občanské právo (prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.) - úvod do základů soukromého práva
Seminář o autorském právu (JUDr. Radim Polčák, Ph.D.) viz. článek Autorské právo pro výuku - videoseminář