Smluvní pokuta

Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“ smluvní pokuty.



Okresní souduložil žalovaným povinnost „zaplatit žalobci na smluvní pokutě částku 20.800,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku“ (výrok I.), ohledně částky 171.200,- Kč žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
S odkazem na skutková zjištění z předchozího průběhu řízení dospěl k závěru, že žalobci přísluší právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty pouze v částce 20.800,- Kč odpovídající tehdejší výši zákonného úroku z prodlení, zaplacení vyšší částky odporuje dobrým mravům.


V dané věci posuzovaly soudy smlouvu o půjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanými, konkrétně ujednání článku IV., v němž se žalovaní zavázali pro případ, že budou povinni vrátit předchůdci půjčenou částku 80.000,- Kč, zaplatit mu „též smluvní pokutu ve výši 20% z nesplacené části půjčky ode dne její splatnosti až do zaplacení, za každý i započatý měsíc prodlení“. Maximální měsíční výše smluvní pokuty (závislá na výši dosud nesplacené částky) tedy činila 16.000,- Kč, což představuje přibližně 533,- Kč, t. j. cca 0,67% z celkové půjčené částky, denně.

Taková výše smluvní pokuty nikterak nepřekračuje účel smluvní pokuty spočívající zejména v pohrůžce dostatečně citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníku pro případ, že nesplní zajištěnou povinnost, a v dostatečném zabezpečení věřitele proti případným škodám, které by mu mohly nesplněním zajištěné povinnosti vzniknout. V posuzované věci navíc konečná výše smluvní pokuty plně závisela na délce doby, během níž žalovaní nedostáli povinnosti, kterou sami smluvně převzali. Výsledná výše smluvní pokuty je tudíž důsledkem relativně dlouhé doby, která uplynula ode dne splatnosti zajištěné pohledávky.

Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku.
Pevně stanovenou smluvní pokutu ve výši několikanásobku zajištěné částky by bylo zřejmě možno považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty. Stejné měřítko však nelze dobře použít, dosáhne-li celková výše smluvní pokuty několikanásobku zajištěné pohledávky v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka

Rozsudek 33 Odo 61/2005
http://www.nsoud.cz/rozhod.php?act...

Rozsudek 33 Odo 96/2001
http://www.nsoud.cz/rozhod.php?act...

§ 544-545 ObčZ

Pěstování marihuany

Samotné pěstování rostliny konopí, nelze zároveň ztotožňovat s pojmem výroby omamné nebo psychotropní látky. Tak by tomu mohlo být jedině v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování.

Na pozemcích dovolatelů náležejících k domu a v prostorách domu, které společně obývali, vypěstovali 499 rostlin Cannabis sativa – konopí setého, z něhož bylo možno získat nejméně 71,111 g suché využitelné hmoty obsahující přibližně 1,920 gramů čisté psychoaktivní látky THC
Soudy obou stupňů se při právním posouzení skutku dostatečně nezabývaly otázkou, zda pěstování rostlin lze opravdu postavit na roveň výrobě návykových látek

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
Obě dovolání dle NS relevantní, pokud dovolatelé namítli v podstatě to, že skutková zjištění soudů, jež jsou formulována především v tzv. skutkové větě ve výrokové části rozsudku soudu, vzhledem k absenci zákonného znaku „vyrobí“ neodpovídají soudem použité právní kvalifikaci skutku jako trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.

V posuzovaném případě se dovolatelé měli dopustit uvedeného trestného činu v té podobě, že „společným jednáním neoprávněně vyrobili omamnou látku, a takový čin spáchali ve větším rozsahu“. Předmětem přezkumu, jenž byl vymezen obsahem podaných dovolání, pak bylo posouzení otázky, zda obvinění (dovolatelé) tím, že vypěstovali v rozsudku specifikované množství rostlin Cannabis sativa – konopí setého, vyrobili omamnou látku

Pod pojmem „neoprávněně vyrobí“ podle ustanovení § 187 odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět proces, při kterém dochází k získání některé z látek uvedených v tomto ustanovení, pro který je zpravidla charakteristické to, že v jeho rámci se upravují použité komponenty (např. čištěním), ale dochází též k jejich další přeměně v jiné takové látky. Za výrobu omamné nebo psychotropní látky ve smyslu § 187 odst. 1 tr. zák. se považuje jakékoliv zhotovení nebo vytvoření takové látky (kromě pěstování určitých rostlin), a to bez ohledu na chemický či technologický postup

Výrazem „pěstování“ označuje pěstování opiového máku, keře koka a rostliny konopí. Rozlišuje se mezi výrazy „výroba“ a „produkce“, přičemž výraz „výroba“ označuje všechny procesy, kromě produkce, jež umožňují získání omamných látek a zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné drogy. „Produkce“ pak znamená proces, který spočívá v získávání opia, listů koka, konopí a konopné pryskyřice z rostlin, které tyto plody obsahují. (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 47/1965 Sb. o Jednotné úmluvě o omamných látkách).

Své závěry proto Nejvyšší soud shrnul tak, že samotné pěstování rostliny konopí, které zvláštní zákon považuje za omamnou látku, nelze zároveň ztotožňovat s pojmem výroby omamné nebo psychotropní látky podle § 187 tr. zák. Tak by tomu mohlo být jedině v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana), anebo k získání psychotropní látky THC.

Za shora konstatovaného stavu věci proto Nejvyšší soud dovodil, že napadené usnesení odvolacího soudu i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně trpí hmotně právními vadami, neboť rozhodnutí soudů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku.

Krajský soud v Hradci Králové bude muset znovu rozhodnout, zda obvinění vyrobili omamnou látku. Odvolací soud před svým rozhodnutím o odvoláních dokazování v nezbytném rozsahu doplnil, a to ke zjištění, jakým způsobem obvinění s pěstovanou rostlinou konopí dále konkrétně nakládali, a zda se případně již jednalo o proces, který by bylo možno považovat za výrobu omamné látky, anebo zda šlo alespoň o činnost, jež k takové výrobě - vzhledem k jejímu dovedení do určité fáze (stadia) - směřovala.

Pokud by odvolací soud po doplnění skutkových zjištění dospěl k závěru, že předmětný skutek lze přesto právně posoudit jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů musel by po zrušení rozsudku soudu prvního stupně skutek nově popsat (formulovat) s uvedením takového způsobu jednání obviněních, jež by zahrnovalo všechny nezbytné zákonné znaky příslušné skutkové podstaty, neboť dosavadní popis skutku v rozsudku soudu prvního stupně použité právní kvalifikaci neodpovídá.

Tento článek je výtažek z judikátu NS č.3 Tdo 687/2006, dostupného na adrese:
http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=r...

Článek v Týdnu - na serveru NS
http://www.nsoud.cz/clanky.php?sty...

další info na hlavním webu - Paxelis.blogspot.com

Spam - nevyžádaná pošta

.... Náklady rapidně klesají a počet lidí, kteří se k dokumentu přímo dostávají je téměř srovnatelný s tím, kolik lidí si vezme nabízený letáček na ulici. Ale z pohledu zákazníka je to o něco horší, než letáčky v poštovní schránce. Lidi za připojení k internetu platí. Související náklady se stahováním takových mailů již nejsou srovnatelné s vyzvednutím pošty ze schránky po cestě z práce......

http://kryl.info/spam.html

Francouzský návod, jak dovést ochranu proti P2P k dokonalosti

V posledních měsících se často hovoří o autorských právech k dílům, které jsou obsahem souborů, volně sdílených pomocí tzv. peer-to-peer sítí (P2P). Uživatelé výměnných sítí, kteří si sice byli alespoň částečně vědomi právní problematičnosti jejich užívání, ale zároveň si byli vědomi téměř naprosté nevynutitelnosti autorského práva ke stahovaným souborům v praxi, se dočkali překvapení koncem loňského roku...
Zdroj - pravoit.cz

Divocí jezdci

IN Hospodářské noviny: Ústavní soud včera udeřil do stolu. Nejenže už podruhé pracoval v nevídané rychlosti, aby včas zastavil zákon-zmetek. Rovnou dal parlamentu zásadní lekci.

Odškodné pro klienty bank Union, Kreditní a Plzeňské jsme loni na tomto místě nazvali "snad nejhorším zákonem roku". Bylo nesystémové a zhůvěřilé (už jednou odškodné dostali, a to štědřeji než podle evropských předpisů, totiž do 700 tisíc korun). Zvýhodnilo by jednu konkrétní finanční skupinu, jeden a tři čtvrtě miliardy by získala PPF Petra Kellnera. A to na úkor ostatních bank, z jejichž příspěvků se plní Fond pojištění vkladů. Na nálezu je nejzajímavější, že tyto námitky soudkyně-zpravodajka Eliška Wagnerová nechala stranou. Protiústavnost shledala v tom, že zákon byl "přílepek" čili "divoký jezdec" k úplně jinému předpisu. A soud ji plně podpořil, hlasoval 13:0 včetně předsedy Rychetského.
Je to silný vzkaz, jeden ze zásadních nálezů nynějšího Ústavního soudu. Parlament může zkoušet "přílepky" znovu, někteří lidé se musí o kamna spálit dvakrát nebo třikrát. Ale včerejšek v zásadě znamená konec "divokých jezdců". 16.2.2007
Zdroj - hn.ihned.cz

Již z potřeby odlišení zákonodárné iniciativy a pozměňovacího návrhu, a to kvůli dodržení zvýšených ústavních nároků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona.
„wild riders“ (tzv. divocí jezdci). V tomto případě jde o překračování kritérií testu uplatňovaného na základě tzv. germaneness rule, tj. pravidla úzkého vztahu. Jinými slovy jde o testování otázky, zda v konkrétním případě jde o řádný pozměňovací návrh anebo o návrh, pro který se v českém prostředí vžilo označení tzv. „přílepek“. V tomto případě se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího. Je zřejmé, že i intenzita změn obsažených v přílepku by mohla být sama o sobě problémem, byl-li by předkládán jako samostatný návrh zákona, což se ovšem v procesu přijímání „přílepkového pozměňovacího návrhu“ neřeší, neboť ve třetím čtení procesu příjímání zákonů není pro debatu tohoto druhu prostor.
Mezi posuzovaná kritéria patří zejména následující kritéria, přičemž ke konstatování kolize pozměňovacího návrhu s pravidlem postačí i nenaplnění jen některého z nich:

• pozměňovací návrh se musí vztahovat k předmětu posuzovaného návrhu zákona,
• fundamentální účel pozměňovacího návrhu musí mít úzký vztah k fundamentálnímu účelu projednávaného návrhu zákona,
  
• úprava specifického předmětu nesmí být pozměněna ustanovením obecné povahy,
  
• obecný předmět může být měněn specifickým návrhem,
  
• pozměňovací návrh obsahující trvalou změnu k návrhu zákona, který předvídá přechodnou změnu v právu, nelze považovat za návrh mající úzký vztah.

Projednání návrhů zákona v druhé komoře parlamentu, tj. v Senátu představuje pojistku, jejímž úkolem je mimo jiné odhalit i chyby v legislativním procesu. Další pojistkou ve smyslu kontroly řádného legislativního procesu je využití práva prezidenta republiky vrátit přijatý zákon. Selžou-li předchozí výše naznačené pojistky, může přijít ke slovu Ústavní soud.
Text nálezu Pl ÚS 77/06 (odškodnění klientů některých bank)

Text zákona č. 443/2006 Sb. - ukázkový příklad divokých jezdců

Pavel Molek - Jiné právo.blogspot.com

Nových přílepků ubude, starším hrozí zrušení IN Profit 9/2007

Článek na epravo.cz 1.

Článek na epravo.cz 2.

Článek na epravo.cz 3.

Tisková zpráva Ústavního soudu

Finweb - Ústavní soud prověří i starší přílepky