Pěstování marihuany

Samotné pěstování rostliny konopí, nelze zároveň ztotožňovat s pojmem výroby omamné nebo psychotropní látky. Tak by tomu mohlo být jedině v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování.

Na pozemcích dovolatelů náležejících k domu a v prostorách domu, které společně obývali, vypěstovali 499 rostlin Cannabis sativa – konopí setého, z něhož bylo možno získat nejméně 71,111 g suché využitelné hmoty obsahující přibližně 1,920 gramů čisté psychoaktivní látky THC
Soudy obou stupňů se při právním posouzení skutku dostatečně nezabývaly otázkou, zda pěstování rostlin lze opravdu postavit na roveň výrobě návykových látek

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
Obě dovolání dle NS relevantní, pokud dovolatelé namítli v podstatě to, že skutková zjištění soudů, jež jsou formulována především v tzv. skutkové větě ve výrokové části rozsudku soudu, vzhledem k absenci zákonného znaku „vyrobí“ neodpovídají soudem použité právní kvalifikaci skutku jako trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.

V posuzovaném případě se dovolatelé měli dopustit uvedeného trestného činu v té podobě, že „společným jednáním neoprávněně vyrobili omamnou látku, a takový čin spáchali ve větším rozsahu“. Předmětem přezkumu, jenž byl vymezen obsahem podaných dovolání, pak bylo posouzení otázky, zda obvinění (dovolatelé) tím, že vypěstovali v rozsudku specifikované množství rostlin Cannabis sativa – konopí setého, vyrobili omamnou látku

Pod pojmem „neoprávněně vyrobí“ podle ustanovení § 187 odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět proces, při kterém dochází k získání některé z látek uvedených v tomto ustanovení, pro který je zpravidla charakteristické to, že v jeho rámci se upravují použité komponenty (např. čištěním), ale dochází též k jejich další přeměně v jiné takové látky. Za výrobu omamné nebo psychotropní látky ve smyslu § 187 odst. 1 tr. zák. se považuje jakékoliv zhotovení nebo vytvoření takové látky (kromě pěstování určitých rostlin), a to bez ohledu na chemický či technologický postup

Výrazem „pěstování“ označuje pěstování opiového máku, keře koka a rostliny konopí. Rozlišuje se mezi výrazy „výroba“ a „produkce“, přičemž výraz „výroba“ označuje všechny procesy, kromě produkce, jež umožňují získání omamných látek a zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné drogy. „Produkce“ pak znamená proces, který spočívá v získávání opia, listů koka, konopí a konopné pryskyřice z rostlin, které tyto plody obsahují. (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 47/1965 Sb. o Jednotné úmluvě o omamných látkách).

Své závěry proto Nejvyšší soud shrnul tak, že samotné pěstování rostliny konopí, které zvláštní zákon považuje za omamnou látku, nelze zároveň ztotožňovat s pojmem výroby omamné nebo psychotropní látky podle § 187 tr. zák. Tak by tomu mohlo být jedině v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana), anebo k získání psychotropní látky THC.

Za shora konstatovaného stavu věci proto Nejvyšší soud dovodil, že napadené usnesení odvolacího soudu i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně trpí hmotně právními vadami, neboť rozhodnutí soudů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku.

Krajský soud v Hradci Králové bude muset znovu rozhodnout, zda obvinění vyrobili omamnou látku. Odvolací soud před svým rozhodnutím o odvoláních dokazování v nezbytném rozsahu doplnil, a to ke zjištění, jakým způsobem obvinění s pěstovanou rostlinou konopí dále konkrétně nakládali, a zda se případně již jednalo o proces, který by bylo možno považovat za výrobu omamné látky, anebo zda šlo alespoň o činnost, jež k takové výrobě - vzhledem k jejímu dovedení do určité fáze (stadia) - směřovala.

Pokud by odvolací soud po doplnění skutkových zjištění dospěl k závěru, že předmětný skutek lze přesto právně posoudit jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů musel by po zrušení rozsudku soudu prvního stupně skutek nově popsat (formulovat) s uvedením takového způsobu jednání obviněních, jež by zahrnovalo všechny nezbytné zákonné znaky příslušné skutkové podstaty, neboť dosavadní popis skutku v rozsudku soudu prvního stupně použité právní kvalifikaci neodpovídá.

Tento článek je výtažek z judikátu NS č.3 Tdo 687/2006, dostupného na adrese:
http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=r...

Článek v Týdnu - na serveru NS
http://www.nsoud.cz/clanky.php?sty...

další info na hlavním webu - Paxelis.blogspot.com