Trestní pravomoc v rámci EU

Soudní dvůr ve svém rozsudku C-176/03 dovodil, že trestně-právní otázky nemohou být upravovány na základě Smlouvy o ES, ale mají vycházet z hlavy IV Smlouvy o Evropské unii. Jedná se tak o vyjasnění pravomocí mezi prvním a třetím pilířem.
Komise požádala Soudní dvůr o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2003/80/SVV ze dne 27. ledna 2003 o trestněprávní ochraně životního prostředí, které členským státům ukládalo povinnost stanovit trestní sankce pro případy porušení práva životního prostředí vymezené v uvedeném rámcovém rozhodnutí se zdůvodněním, že pravomoc pro uložení takové povinnosti členským státům vyplývá z návrhu směrnice, který Komise sama předložila a který byl Radou odmítnut.
Soudní dvůr ve své analýze odkazuje při ověřování řádnosti právního základu na tradiční kritérium cíle a obsahu aktu. V tomto případě je dotčenou politikou Společenství politika ochrany životního prostředí. Přesto se jedná o zásadní rozsudek, jehož význam značně přesahuje tuto oblast. Stejné argumenty lze v plné šíři uplatnit i na ostatní politiky Společenství a na čtyři svobody (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu).Z rozsudku vyplývá, že trestní právo jako takové nepředstavuje politiku Společenství. Vhodná trestněprávní opatření proto lze na základě Společenství přijímat pouze na úrovni jednotlivých odvětví a pouze za podmínky, že byla zjištěna potřeba reagovat na závažné nedostatky při provádění cílů Společenství a přijmout trestněprávní opatření, která by zaručila plnou účinnost některé politiky Společenství nebo řádné fungování některé svobody.

Z hlediska materiální stránky tedy argumentace Soudního dvora platí nejen pro ochranu životního prostředí, ale pro všechny politiky Společenství a pro všechny svobody, u nichž existují závazné normy, jejichž účinnost by měla být zaručena existencí souvisejících trestních sankcí.

Závěr:
Do budoucna je tedy na Komisi, aby sama posoudila nutnost trestněprávních sankcí. Navrhování trestních sankcí spadá pod první pilíř a nelze je navrhovat z jiného titulu. Pokud Komise dojde k názoru, že taková úprava není potřebná nebude ji možné navrhnout jiným způsobem (např. přes Radu).
Trestněprávní ustanovení, jejichž cílem je podpora soudní a policejní spolupráce v širším smyslu slova, včetně opatření o vzájemném uznávání soudních rozhodnutí a opatření harmonizace trestního práva, která nesouvisejí s prováděním politik nebo základních svobod Společenství, spadají pod hlavu VI Smlouvy o EU.

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-176/03
o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. 9. 2005 (C-176/03 Komise/Rada)
EU Law Blog: Criminal penalties for environmental offences part 1, part 2

Žádné komentáře: