Prodej auta v autobazaru
Smlouva o obstarání prodeje věci X smlouva o zprostředkování
Prodej přes autobazar lze realizovat na základě dvou smluvních typů upravených Občanským zákoníkem (OZ), konkrétně se jedná o ustanovení §774 n. OZ o smlouvě zprostředkovatelské a §737 n. OZ o smlouvě o obstarání věci. Oba typy se odlišují jak do míry odpovědnosti, tak účelem jejich úpravy v zákoně. Typická činnost autobazaru je učebnicovým příkladem použití druhého typu.
Ve smlouvě zprostředkovatelské se autobazar zavazuje obstarat za odměnu zprostředkování uzavření smlouvy, za dohodnutou odměnu a náklady, odměna může být vyplacena i pokud k prodeji nedošlo. K jakémukoli jednání však musí být zmocněn písemnou plnou mocí, nehovoří se zde, ale o písemné smlouvě. Nedochází zde k předání věci do držení zprostředkovatele. Tento smluvní typ je typický pro činnost realitních kanceláří, kde by předání věci bylo zbytečně složité. Podstatné je, zda kupující ví (resp. musí z okolností vědět), že s ním jednající subjekt jedná za jiného a že jednání o koupi je vedeno pouze se zástupcem. Pokud toto není třetí osobě známo, nemůže se jednat o zastoupení přímé (viz. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. Jc 44/99 7 Cdo 23/92).
Oproti tomu smlouva o obstarání prodeje věci upravuje situaci, kdy autobazar převezme do prodeje automobil a učiní potřebná opatření k jeho prodeji. Smlouva musí mít písemnou formu a má předepsané náležitosti (specifikace věci, ceny, odměny za obstarání prodeje a poplatek pro případ odstoupení od smlouvy před dohodnutou dobou prodeje). Obstaratel má právo na odměnu pouze, pokud byla věc prodána. Také je zde fixně stanovena délka smlouvy na 3 měsíce (pokud nebylo dohodnuto jinak). Pro autobazary je zde nepříjemné ustanovení §741 OZ, které je činní odpovědnými za vady, které mělo vozidlo při prodeji. Toto ustanovení je ze své povahy kogentní a nelze je tedy změnit pouhým odlišným ujednáním ve smlouvě. U smlouvy zprostředkovatelské je situace jiná, pro vady je nutno žalovat předchozího majitele vozidla. Pro kupujícího má toto ustanovení značný význam, protože posiluje jeho právní jistotu pro případ pasivní legitimace v odpovědnostním vztahu.
Nutno dodat, že pro posouzení o který smluvní typ se jedná je třeba brát v úvahu obsah smlouvy a skutečné faktické jednání stran. Skutečnost, že strany si smlouvu nějak nazvaly a případně podle ní i jednaly hraje důležitou roli v posuzování, zda smlouva vůbec vznikla. Základním vodítkem je, zda autobazar převzal do své péče automobil, pak se bude jednat o smlouvu o obstarání prodeje věci. Nebo zda jej případně pouze nafotil a umístil jeho fotografie na internet, pak by se jednalo o zprostředkování. Pokud by ovšem automobil převzal de facto podle zprostředkovatelské smlouvy, vč. jejích náležitostí, smlouva by nevznikla, protože by se de iure jednalo o smlouvu o obstarání věci u které by, ale chyběly její potřebné náležitosti (viz.výše). Více k této problematice rozhodnutí Městského soudu v Brně sp. zn.
Při zběžné prohlídce internetu je zřejmé, že autobazary zprostředkovatelskou smlouvu běžně používají (viz autobazary: Auto-City, AutoDubová, MagicCars, ...), nebo minimálně používají nepřesnou terminologii, kdy se pod jedním typem smlouvy fakticky skrývá druhá. Dokonce i výrobce specializovaného softwaru pro autobazary používá tento pojem (fa. Teas, AutoNaProdej, ...). Samozřejmě je možné, autobazary tuto smlouvu používají výhradně pro činnost naplňující termín zprostředkování, v tom případě by ale měly uvádět, že používají i druhý - správný typ smlouvy. Jinak se vystavují nebezpečí, že se nejen nezbaví odpovědnosti za prodaný automobil, ale i celkové neplatnosti smlouvy a vrácení peněz a prohrou v případném sporu.
rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 631/98
článek soudce MěS v Brně Mgr. Michala Ryšky rozebírající výše uvedené rozsudky
rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. Jc 44/99 7 Cdo 23/92
Žádné komentáře:
Okomentovat