Spory o doménová jména v doméně „.eu“ – poslední změny

V minulém roce dosáhla doména „.eu“ hranice 3. miliónů registrovaných doménových jmen. Spory o tyto doménová jména jsou pochopitelně nezanedbatelnou součástí působení této domény.

Poslední změna procesních pravidel přinesla jistá zjednodušení v postupu řešeních sporů o tyto doménová jména. V textu shrnuji některé principy fungování domény doplněné o základní výklad procesních postupů rozhodčího orgánu s důrazem na změny pravidel účinných k 1. únoru 2010.

článek umístěn na serveru epravo.cz

Cybercrime Versus Cyberlaw

McAfee Virtual Criminology Report
Výroční zpráva společnosti McAfee o boji s kyberzločinem. Světová finanční krize v sobě skýtá mnohá skrytá rizika, mimo jiné i menší ostražitost uživatelů vůči podvodným nabídkám snadných zisku v důsledku ztráty zaměstnání a také menší ochotu vlád soustředit se na boj s počítačovou kriminalitou v globálním měříku.
ke stažení po registraci zde:
http://www.mcafee.com/us/about/corporate/fight_cybercrime...

Háčky a čárky. Děkuji, zatím ne

Chystané zavedení diakritiky do českých doménových jmen se znovu odsouvá na neurčito. Tento závěr byl vyvozen z průzkumu CZ.NIC mezi českou internetovou komunitou. Mezi hlavní důvody byla mimo jiné zvýšená možnost rozvoje tzv. typosquattingu (tj. praktiky, kdy cybersquatteři využívají překlepů uživatelů a registrují si doménová jména s podobným zněním jako známé servery). Nebo tzv. IDN homograph attack, kdy je jeden znak z jedné národní abecedy nahrazen znakem z jiné národní abecedy, který sice vypadá stejně, ale má dle pravidel IDN samozřejmě jiný kód. Nebo jen prosté nahrazení v rámci stejné abecedy (např. velké "i" může někde vypadat jako malé "l") atp.
Je tedy stále nezodpovězenou otázkou, jakou výraznou hodnotu přinese IDN českému uživateli, aby tato technologie byla nasazena i u nás.

IDN (Interenationalized Domain Names)
Tisková zpráva CZ.NIC
Web projektu Háčkyčárky.cz (resp. http://www.xn--hkyrky-ptac70bc.cz)

Elektronická komunikace s exekutorským úřadem

Rozbor možnosti zasílání soudního rozhodnutí exekutorským úřadem bance elektronickou cestou.
Banky jsou povinny poskytovat exekutorům součinnost ohledně majetku, který by mohl být postižen v exekučním řízení.
Některé exekutorské úřady se jako relativně mladé a progresivní instituce snaží minimalizovat svoje náklady úsporami pravidelných výdajů (jako je poštovné…) opravdu zajímavými nápady, které jsou někdy pravdu úsměvné. Příkladem budiž návrh posílat neskenované rozhodnutí soudu v zaheslovaném .zip souboru obyčejným mailem, s tím že heslo bude zasláno tradiční poštou. S vynecháním tohoto tristního příkladu ovšem dojdeme k závěru, že ani použití zaručeného elektronického podpisu, který by situaci snadno vyřešil není možné, protože by zároveň rozhodnutí soudu muselo být v el. podobě již od soudu (opatřeno el. značkou).

Součinnost třetích osob v exekučním řízení upravuje §33 exekučního řádu z. č. 120/2001 Sb.
(4) Banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Fond pojištění vkladů (dále jen "finanční instituce"), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného, jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.

Dále je to konkretizováno ve vyhlášce č. 418/2001 Sb.
§ 4 Součinnost třetích osob
Požádá-li exekutor třetí osoby o poskytnutí součinnosti při provádění exekuce, osvědčuje tento požadavek tak, že těmto osobám zašle usnesení soudu o nařízení exekuce, které obsahuje jeho pověření k provedení exekuce. Exekutor je oprávněn požadovat tuto součinnost třetích osob i opakovaně.

Samotné doručování soudních rozhodnutí skrze exekutora je upraveno zde:

§ 7 Doručování písemností soudu
Nebrání-li tomu důvody zvláštního zřetele hodné, doručuje soud písemnosti v exekučním řízení prostřednictvím exekutora. Exekutor provede doručení takové písemnosti sám (osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance), prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní službu), nebo prostřednictvím držitele poštovní licence. V odůvodněných případech může požádat o provedení doručení jiného exekutora.

§ 10 Společné ustanovení o doručování
(1) Při doručování podle § 7 až 9 se postupuje podle občanského soudního řádu a vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Provádí-li doručení exekutor, má přitom stejná práva a povinnosti, jaké tyto právní předpisy přiznávají a ukládají soudnímu doručovateli; totéž platí, provádí-li se doručování prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní službu), nebo držitele poštovní licence.
(2) Použije-li exekutor k doručení písemnosti soudu osobu, která provádí přepravu zásilek (kurýrní službu), držitele poštovní licence nebo jiného exekutora, odpovídá za doručení stejně, jako kdyby je provedl sám (osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance).

Co z toho tedy celkově vyplývá? Podle mě, jediná možnost, aby exekutor poslal rozhodnutí soudu elektronicky (vzhl. k tomu, že je soudy takto nevydávají), je poslat požadavek na poskytnutí součinnosti emailem se zaručeným el. podpisem, ovšem tak nedokazuje pravost rozhodnutí, ale pouze přebírá odpovědnost za obsah zprávy. Budoucnot přinesou až datové schránky a elektronická soudní rozhodnutí.

Mapa domén národní úrovně ccTLD

Mapa rozložení národních ccTLD domén.Velikost mapy 1,7 Mb.

Zdroj : http://www.domain-karte.de/vorschau/

InfoSoud

Ministerstvo spravedlnosti spustilo webovou aplikaci, která umožní dotazovat se na stav soudního řízení. Projekt je součástí postupné elektronizace českého soudnictví E-Justice. Odpadá tak nutnost dotazovat se na stav soudního řízení telefonicky či osobní návštěvou soudu. Pracovnice soudu tak do dneška učinila pouze to, co dnes může učinit každý sám přes internet. Nutné je znát spisovou značku a také soud u kterého je daný spis veden. Po zadání těchto údajů se uživateli zobrazí přehledná stránka na které jsou uvedeny provedené úkony v dané věci. Jednotlivé položky lze dále rozkliknout pro zobrazení bližších podrobností.

InfoSOUD umožňuje získat elektronicky tyto základní údaje:

Zahájení řízení, manipulace se spisem soudním komisařem, vydání rozhodnutí, podání opravného prostředku, vyřízení opravného prostředku, nařízení jednání, zrušení jednání, odeslání spisu, vrácení spisu, předání spisu k novému projednání, přerušení řízení, pokračování v řízení, pravomocné ukončení věci.

Všechny tyto údaje jsou již dnes evidovány v systému ISAS, jednotlivé databáze však nebyly propojeny v celek proto nebylo možno vyhledávat globálně. Dnes se veškerá data zasílají jednou denně na centrální server (Centrální evidence stavů věcí) z kterého poté čerpá data i aplikace InfoSoud.

Do budoucna se počítá také s aplikací, která umožní zobrazovat seznam jednání vedených u konkrétního soudu v určitý den, obdoby klasické úřední desky. Aplikace InfoSoud se tak připojila k již spuštěným projektům elektronického insolvenčního rejstříku a elektronické podatelny. Dále bychom se měli dočkat v květnu 2008 elektronických úředních desek, v lednu 2009 elektronického platebního rozkazu a během roku 2009 elektronického spisu.

Aplikace InfoSoud

Další zdroje: Egovernment - InfoSoud (pdf)
Aktualne.cz - Stav jednání soudu lze zjistit na internetu
ČT24.cz tisková konference Jiřího Pospíšila k InfoSoudu

Listovní tajemství a e-mail

je jedním ze základních lidských práv. Je zaručeno Listinou základních práv a svobod (čl. 13: Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon). Je to vlastně jedno z mála omezení práva na informace, které Listina také obsahuje.

Obsah práva

Listovní tajemství chrání právo na nedotknutelnost sdělení přepravovaného poštou v uzavřeném obalu, ale jeho rozsah může být i širší. Tajemstvím je chráněn obsah písemnosti nebo zpráva bez ohledu na její hodnotu pro adresáta, odesílatele či toho kdo tajemství poruší. Zachovávat listovní tajemství jsou povinni všichni občané. Pokud dojde k porušení této povinnosti může se jednat o trestný čin (§239 TZ) , dopustí se ho ten kdo úmyslně poruší tajemství uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo jiným dopravním zařízením. Pokud by takový jednáním chtěl ještě způsobit škodu nebo na tom vydělat, hledí se na něj ještě přísněji, stejně tak jako na pracovníka pošty, který toto tajemství porušil.

Právo na listovní tajemství může být omezeno pouze zákonem. Tedy v případě, že např. Policie vyšetřuje určitou trestní kauzu může zásilku otevřít, bez toho aby danému policistovi hrozil postih. Takový postup je možný pouze v odůvodněných případech, je-li to nutné k objasnění daného případu, o povolení otevřít zásilku rozhoduje výhradně soud.

E-maily

V dnešní době klasické listovní zásilky pomalu ustupují, proto je otázkou zda se toto základní právo vztahuje i na emailovou komunikaci. Tj. zda například nadřízený v práci má právo na kontrolu odesílaných emailů.

Pracovník, který používá služební počítač pro osobní účely, porušuje pracovní kázeň dle zákoníku práce. Naproti tomu, ale zaměstnavatel, který kontroluje osobní e-maily zaměstnanců, porušuje Listinu základních práv a svobod. Pokud elektronická pošta přijde do osobní e-mailové schránky zaměstnance, zaměstnavatel ji nemůže číst! Zaměstnanci jsou ale povinni plně využívat pracovní dobu a nemohou si v pracovní době vyřizovat své soukromé záležitosti a nejsou oprávněni zneužívat služební počítače pro své osobní účely. Zaměstnavatel může zneužívání zabránit tím, že bude kontrolovat, od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače e-maily dostává a komu píše. Nesmí však kontrolovat jejich obsah, dostal by se totiž do křížku s jiným trestným činem a sice zneužití záznamu na nosiči dat (§257a TZ). Pokud by zjistil, že elektronická pošta zaměstnance je v takovém množství, pro které neplní povinnost spočívající v plném využívání pracovní doby, může se zaměstnancem skončit pracovní poměr. Toto porušení pracovní kázně však musí zaměstnavatel prokázat. Naskýtá se otázka, zda by zaměstnanec mohl souhlasit s tím, že zaměstnavatel bude jeho poštu číst. Jelikož jsou však v případě základních lidských práv jedná o nezadatelné a nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné práva, znamená to, že se jich nikdo nemůže zbavit sám tím, že by se jich vzdal. Proto takový souhlas neplatí.

Odkazy:
Ladislav Jouza (Profit) :V práci si vyřizujete osobní korespondenci!
UOOU: Monitorování elektronické pošty a ochrana soukromí a osobních údajů zaměstnanců

Clintonův zákon o ochraně soukromí na internetu

"Kdokoli, kdo je spojen s jakýmkoli státním, policejním, vyšetřovacím, protipirátským nebo podobným orgánem nesmí vstupovat na tuto stránku, jakožto přistupovat k jejím složkám nebo zobrazovat a stahovat její HTML soubory. Pokud tak učiní a vstoupí na tuto stránku poruší, jak tyto podmínky, tak i zároveň zákon o Ochraně soukromí na internetu č. 431.322.12 podepsaným Billem Clintonem v roce 1995. Data takto získaná nesmí nadále použít při jakémkoli dalším postupu proti majiteli této ISP adresy, proti osobám nebo společnostem, jež zde uchovávají soubory, vč. možnosti použití při soudním sporu proti osobám spojeným s touto stránkou, včetně jejich rodinných příslušníků, přátel nebo kohokoli, kdo použije nebo vstoupí na tyto webové stránky. Pokud vstoupíte na tuto stránku souhlasíte výslovně a bezpodmínečně se všemi výše uvedenými skutečnostmi a místopřísežně prohlašujete, že budete jednat v souladu se všemi zákony a mezinárodními smlouvami a předpisy, které ochraňují ryze osobní a soukromý obsah těchto stránek."
Podobný text většinou v anglickém znění je často k vidění na různých P2P,FTP serverech, nebo na počítačích soukromých osob. Text sám o sobě vypadá velice důrazně a poskytuje pocit "nějaké" ochrany. Škoda, že málokdo z těch kteří jej publikují si ověří, zda uvedený zákon skutečně existuje a nebo zda je alespoň v platnosti. K jejich škodě.
Zákon na který se text odvolává, totiž Bill Clinton nikdy nepodepsal, protože tento zákon ani nikdy neexistoval. Jedná se o fiktivní text, který byl stvořen jako jakási pseudo ochrana proti organizacím typu BSA nebo RIAA tvůrci warez a file-sharingových sítí. Samozřejmě, že by ani nemohl existovat, protože by de-facto pomohl legalizovat protizákonnou činnost, nejen výměnných sítí, ale daly by se pod něj schovat i jiné nebezpečnější činnosti (jako distribuce drog, ilegální prostituce, terorismus apod.). Došlo by tak k vytvoření nerovnováhy mezi ochranou svobody soukromí jednotlivce a ochranou zbytku společnosti.

Paradoxem je, že antipirátské organizace samozřejmě vědí, že takovýto zákon neexistuje a již samotné uvedení této deklarace na vstupní stránce serveru činí jeho obsah podezřelým. Tyto podezřelé servery, pak lze jednoduše vyhledat pomocí prostého zadání dotazu do Googlu.

Odkazy:
Snopes.com - Healey, Jon "Some Web Sites Are Posting a 'Keep Out' Sign to Law Enforcement." (Los Angeles Times - 19.11.2002)
LPCOnline.com - Internet Privacy Act 1995 (431.322.12)
Stránky věnované ochraně soukromí na internetu Privacyrights.org

Příklady serveru, které toto prohlášení stále mají na svých stránkách : majintrunks.com, advanced-anime-xl.net, s-rebirth.net a mnoho dalších.

Podnikání na internetu a právo

Článek Internet a právní aspekty podnikání na něm na Epravo.cz (Mgr. Bc. Libor Kyncl)
Zpočátku spíše nezajímavý a povrchní exkurz do historie internetu předchází již zajímavějšímu shrnutí základních právních vztahů, které mohou potkat podnikatele uvažujícího o vstupu do prostředí internetu. Za pozornost stojí zejména informace o distančních smlouvách, o elektronickém obchodu obecně a o shrnutí možností placení na internetu.
Kapitoly článku:

• Stručný nástin historie a vývoje internetu
• Internet z hlediska technického
• Internet očima právního řádu
• Podnikání pohledem obchodního práva
• Právní aspekty živnostenského podnikání
• Podnikání na internetu a jeho různé druhy
• Distanční smlouvy, spotřebitelské smlouvy
• Elektronický obchod
• Elektronické tržiště veřejné správy
• Elektronický podpis a elektronická značka
• Hotovostní placení při obchodu na internetu
• Bezhotovostní placení při obchodu na internetu
• Placení peněžní poukázkou při obchodu na internetu

Pozdě e-mail honit

Důkazem o podání na soud nemůže být vytištěný obraz monitoru s odesílanou poštou, i když by si tak někteří přáli.

I o takových podáních rozhodují české soudy. případ se stal na Krajském soudu v Plzni. Soud tam v jiné kauze rozhodl v neprospěch žalobce, ten se pokusil tomuto rozhodnutí bránit, podal tedy kasační stížnost k NSS, prostřednictvím tohoto soudu. Kasační stížnost musí být obecně podána do dvou týdnů od vynesení rozhodnutí (§37 odst. 2 SŘS), buď písemně, ústně do protokolu, popř. emailem s uznávaným el. podpisem (více k uznávanému el. podpisu zde), pokud je podána jinak musí být do tří dnů potvrzena písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen její originál, jinak se k ní nepřihlíží.

Dnem zahájení běhu lhůt zde byl den doručení rozhodnutí KS žalobci - 14.3.2006. Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo úterý 28. 3. 2006. Kasační stížnost byla podána osobně u krajského soudu dne 30. 3. 2006. Tj. dva dny po řádném termínu. Stížnost však byla doplněna přílohou, obsahující: potvrzení o odeslání datové zprávy na elektronickou adresu epodatelna@ksoud.plz.justice.cz, dne 28. 3. 2006 v 16:44 hod., s předmětem zprávy „Kasační stížnost proti usnesení KS v Plzni ze dne 8. 3. 2006, čj. 57 Ca 4/2006“. Pod záhlavím datové zprávy se nachází ikona souboru ve formátu Microsoft Word s názvem „K. – KS 280306.doc“, u ikony není údaj o velikosti souboru a je umístěna v části odpovídající textu zprávy, nikoliv v záhlaví zprávy jako její příloha. Pod ikonou je umístěn text odpovídající identifikaci odesilatele automaticky připojované k odesílaným zprávám.

Toto podání však nebylo v elektronické podatelně soudu dohledáno, proto byl stěžovatel vyzván k doložení doručení podání na NSS. Právní zástupce stěžovatele jako důkaz navrhl výše uvedenou doručenku a prohlášení své asistentky, která měla údajný email odeslat. Sám uvádí, že se nejednalo o email se zaručeným el. podpisem (ten by odpovídal jinému režimu).

Soud se tedy zabýval dvěma otázkami 1) zda byla kasační stížnost jinou formou skutečně podána a 2) zda podání, které stížnost v třídenní lhůtě potvrzuje, je jejím originálem, nebo je stejného obsahu.

Srovnání FAX vs. EMAIL

Podle §40 odst.4 SŘS je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence… . Předáním soudu přitom nelze rozumět nic jiného, než doručení soudu. Zatímco tedy v případě uvedených druhů doručení postačuje prokázání předání k přepravě, v ostatních případech je třeba prokázat předání = doručení soudu.

Pokud by se srovnávalo doručení pomocí telefaxového přístroje a klasickým emailem bez uznávaného el. podpisu, je větší pravděpodobnost prokázání doručení faxu. „Faxový ústřižek“ má poměrně individualizovanou, nesnadno napodobitelnou, podobu a obsahuje informace jak o odesilateli a adresátovi, tak o rozsahu přenášených informací (počet stran) a o výsledku přenosu. Uvedené skutečnosti lze ověřit nejen z faxového ústřižku, ale i u poskytovatele telekomunikačních služeb (záznam uskutečněného přenosu) nebo ze samotného přístroje (viz. článek Hrabák, Jan : Jak lze dokázat, že podání učiněné faxem bylo skutečně zasláno? IN Trestní právo 5/2006). Judikatura ÚS tak stanoví, že u tohoto typu doručování postačí pouze prokázání odeslání zprávy, je založena na dobré víře, že pokud byl přenos bez problému, došlo i k bezproblémovému doručení.

„Emailová hlášenka“ obsahuje podobné informace o odesílateli, výrazná rozdíl je ovšem v absenci údaje o doručení zprávy, je zde pouze informace o jejím odeslání. Potvrzení o doručení je tedy plně na součinnosti adresáta a riziko jejího nedoručení na bedrech odesílatele v souladu s jeho procesní odpovědností. Na rozdíl od faxu, zde není potvrzení o přenosu, proto se nelze opírat o dobrou víru při doruční. Prostý výtisk doručenky je tak naprosto nedostačujícím důkazem.

V uvedeném případě nebyl navržen žádný další důkaz, mimo prohlášení (neoznačeného jako čestné), jehož obsahem bylo tvrzení, že asistentka poslal uvedený email a ten byl dle hlášenky doručen. Taková hlášena však předložena nebyla. Uvedené tvrzení tak nebylo možno žádným způsobem věrohodně prokázat. Stížnost byla zamítnuta.

Text rozhodnutí NSS 8 Afs 82/2006-68

Judikatura ÚS k faxovému podání: rozhodnutí ze dne 6. 10. 1998, sp. zn. I. ÚS 460/97, rozhodnutí ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. III. ÚS 329/2000 a rozhodnutí ze dne 17. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 463/03

Další prameny:
PX Právo: Podání k soudu emailem.
Hrabák, Jan : Jak lze dokázat, že podání učiněné faxem bylo skutečně zasláno? IN Trestní právo 5/2006

Stížnost na SPAM

Pokud se Vám dostalo do schránky reklamní sdělení, které tam nemá co dělat, můžete se jeho jednání bránit, protože porušuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.
Co se vlastně rozumí pod pojmem SPAM - nevyžádané obchodní sdělení = všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost 2) nebo je podnikatelem 3) vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností.... (§2 písm. f) cit. zák.)

Obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem. Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas. (§7/1, 2 cit. zák.) Neboli jinak NE!!!

Zde lze učinit online podání o nevyžádaném obchodním sdělení.
Kontakt na stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů, věnované nevyžádané poště.

Špičkové kurzy univerzit online a zdarma

Západní školství je v mnohém odlišné od našeho, zvláště co se týká školství nejvyššího. Pohyb v relativně tržním prostředí nutí školy hledat nové prostředky pro svoji propagaci a tudíž i přilákání nových a kvalitnějších kapacit. Co možná největší otevřenost je dobrou cestou. Některé z nich se proto přidaly k iniciativě Open Source Ware, která prosazuje co dostupné vzdělání pro co největší množství osob. Součástí tohoto projektu je i zveřejňování kompletních kurzů a jejich materiálů na internetu. Nutno dodat, že se často jedná o kurzy kvalitní s renomovanými pedagogy. Jednou z těchto institucí je Massachusetts Institut of Technology. Špičkové pracoviště mj. v oboru IT, tvůrce licencí Creative Commons a dalších. Více informací je v článku zveřejněném na serveru Peníze.cz.

Zde odkazy na zajímavé kurzy:

- The Supreme Court, Civil Liberties, and Civil Rights (MIT, texty)
- Law and Society (MIT, texty)
- Ethnicity and Race in World Politics (MIT, texty)

- Theories of Law and Society (Berkeley, MP3)
- Introduction to computers (Berkeley, MP3)
- Nonviolence Today (Berkeley, MP3)

- Introduction To Human Rights (Fahamu, texty)
- Campaigning for access to information (Fahamu, texty)
- What is a crime? (The Open University, texty)

- Internet for Lawyers

- Faith and the African American Experience (Notre Dame, texty)
- Instructional Games (Utah State University, texty)

Seznam všech kurzů:
Berkeley WebCastCourses
MIT OpenCourseWare
Notre Dame OpenCourseWare
Utah State University
Stanford
The Open University LearningSpace

Masarykova univerzita ELportál

Směřování počítačové kriminality

Společnost McAfee na konci minulého roku zveřejnila výsledky svého dalšího výzkumu v oblasti počítačové kriminality - McAfee Virtual Criminology Report 2006. Důraz byl kladen především na informace o prorůstání organizovaného zločinu do prostředí školství, kde „organizovaný zločin připravuje novou generaci ctižádostivých počítačových zločinců. Používá přitom taktiky, které napodobují ty, používané KGB při náboru operativců za dob studené války. McAfee (a prý také evropské jednotky pro boj s technologicky vyspělým zločinem a FBI) také dále tvrdí, že se kriminální skupiny zaměřují na nejlepší studenty z předních akademických institucí, aby od nich získaly dovednosti nutné pro spáchání takových zločinů v širokém měřítku…
Zajímavou částí zprávy McAfee je zmínka o předpokládaných hlavních hrozbách roku 2007. Podle McAfee to budou zejména „chytré telefony a multifunkční mobily, které činí z přenosných počítačů důležité doplňky životního stylu. Předpokládá se proto, že počítačoví zločinci je ve zvýšené míře budou zneužívat pro získávání cenných informací v následujících měsících. Častější používání Bluetooth a VoIP rovněž povede k nové generaci hackerských útoků po telefonu.“
zdroj:Petr Nádeníček - Aktuální počítačové viry a jiné bezpečnostní hrozby IN Buletin AEC

Zpráva společnosti McAfee o počítačové kriminalitě za rok 2006 anglicky
Zpráva společnosti McAfee o počítačové kriminalitě za rok 2005 v češtině
Data Security Wrap-up“ společnosti F-Secure

podání k soudu emailem

Ústavní soud rozhodl, že podání adresovaná soudům v České republice podaná s připojeným uznaným elektronickým podpisem se nemusí do 3 dnů doplňovat originálem v papírové podobě. Jedná se tedy o plné zrovnoprávnění elektronického a papírového podání (za určitých podmínek). Původní znění OSŘ upravovalo podání pouze se zaručeným el. podpisem, nešlo tedy podat klasické elektronické podání. Poté proběhla novela (z. č. 226/2002 Sb.), která toto ustanovení vypustila, ovšem s tím, že soudy začali tento výklad vykládat, tak že je nutno písemně doplnit do 3 dnů.

Ustanovení §42 odst. 1 OSŘ zní :

PŘED NOVELOU „Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky nebo telefaxem.“

NOVELA „Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem.“.

Dále odst. 3 upřesňuje „Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.“

Soud uvedl, že pouze jazykovým rozborem nelze na danou problematiku nahlížet. Je nutno se podívat po účelu zákona o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb.

V důvodové zprávě k zákonu o elektronickém podpisu je uvedeno, že hlavním principem navrhovaného zákona je zajistit, že datové zprávy nesmí být diskriminovány, tj. že nesmí existovat rozpor v zacházení mezi datovými zprávami a dokumenty na papíře. Zaručený elektronický podpis jako jeden z druhů elektronického podpisu představuje ekvivalent „ověřeného podpisu“ na papíru a využívá technologických postupů, které umožňují jednoznačnou identifikaci a autentizaci osoby, která podpis vytvořila, dále je uvedeno, že zaručený elektronický podpis zaručuje, že datovou zprávu podepsala oprávněná osoba. Zaručené elektronické podpisy podložené osvědčením vydaným poskytovatelem certifikačních služeb budou uznány jako vlastnoruční podpis v případech, kdy takový vlastnoruční podpis požadují právní předpisy nebo dohoda stran.

Podle ÚS je tedy zřejmé, že úmyslem zákonodárce při přijetí novely č. 226/2002 Sb. nebylo negovat použití elektronického podpisu jako institutu rovnocenného písemnému vlastnoručnímu podpisu, ale pouze rozšířit komunikaci se soudní mocí na možnost učinit podání v elektronické podobě i bez zaručeného elektronického podpisu. Podání v elektronické podobě splňující požadavky zákona o elektronickém podpisu (podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu) je podáním rovnocenným s podáním v písemné podobě na papíře s vlastnoručním podpisem. Podání učiněné elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu je nadále nutné do 3 dnů doplnit.

Poznámka na okraj. Samotné podání je tedy možné učinit elektronicky (s uznávaným el. podpisem), ovšem pokud je subjekt zastupován, je nutno doložit originál plné moci, což je přípustné pouze v originálu v písemné podobě do 3 dnů od podání.
text rozhodnutí IV. ÚS 319/05

literatura :
Matejka, J., Chum, V.: K právní úpravě elektronického podpisu, Bulletin advokacie, č. 3/2002;
Hulmák, M.: Elektronický právní styk, Právní rozhledy, č. 7/2005
e-podpis MIČR

PSI - Informace ve veřejné správě

PSI - Public Sector Information

Veřejný sektor produkuje velké množství informací, tyto je možné velice dobře dále komerčně využít (adresní registry, registry meteorologických informací, daňové informace). Pod pojmem PSI je možno chápat informace o činnosti státní správy, ale i informace které stát při své činnosti získává od jiných subjektů. Stát sám je tak nutno chápat jako jeden velký informační systém. Otázkou na okraj je, zda skutečně všechny informace, které stát shromažďuje jsou nutné pro jeho činnost a které by měly spíše spravovat komerční subjekty.

Legitimita každého státního orgánu je nutno posuzovat podle toho, jak kvalitní informace z něj vycházejí. Pro posílení právní důvěry v systém je tato otázka zcela zásadní. Úřad, který nedostatečně komunikuje ztrácí svoji legitimitu. Z tohoto pohledu je tedy pro stát žádoucí, aby se informace, které již jednou úřady shromáždili mohli znovuvyužít. Úřad tak navenek zvyšuje svoji legitimitu. Znovuvyužití informací veř. sektoru může mít pozitivní vliv i na hospodářský vzestup (zvýšení zaměstnanosti, zřízení nových firem, které budou platit daně, technologický pokrok, právní pokrok – posilování právního vědomí). Informace by se také měli poskytovat zadarmo, protože administrativa spojená s výběrem poplatku by byla spíše ztrátová, zisk se státu vrátí z výše popsaných ekonomických benefitů.

Evropská legislativa
Svou aktivitu v tomto směru vyvíjí i Evropská unie. Uvedenou problematiku upravuje směrnice číslo č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato směrnice stanoví minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití stávajících dokumentů, které mají subjekty veřejného sektoru členských států v držení.
Směrnice je ale celkově obecná, upravuje postup států ve využití, ale pouze pokud se stát rozhodne PSI poskytovat. Nevztahuje se na informace získané od jiných subjektů, ty podléhají klasickým licencím nebo autorským právům. Stanovuje základní podmínky v přístupu k informacím - nediskriminace, rozumný přístup, není zde závazek umožnění opakovaného použití. Upravuje nutnost průhledných licenčních podmínek, povinnost předem je zveřejnit on-line. V ideálním případě by licence měla fungovat podobně jako Creative Commons (měla být univerzální evropské licence). Poskytování by mělo být uskutečněno v rozumném formátu, který nebude zbytečně zatěžovat uživatele (např. uzamčené pdf apod.). Dle lisabonské strategie by komerční využití PSI mělo do roku do r. 2010 generovat přínos 68mld. EUR a 4 mil. pracovních míst.

Česká úprava
na své objevení teprve čeká. Formálně ČR harmonizovala, ale jen na oko. Je zde velká volnost států, u nás byl zvolen minimální stupeň harmonizace. Hlavně z důvodů, že si nikdo nedokázal představit co si pod touto směrnicí představit. Úprava tedy nepřináší nic výrazně nového, vše bylo včleněno do novely zákona č. 106/1999 Sb. o svobdném přístupu k informacím. Proto také jsou u nás PSI chápány pouze ve smyslu tohoto zákona, tedy jako informace, které je povinný úřad poskytnout.
Ovšem problémů je v tomto směru více. O poskytnutí informací rozhoduje orgán u kterého se daná věc řeší, není to nezávislý orgán. Vynutitelnost poskytnutí informací je mírně řečeno problematická, málokdo to řeší (viz. poskytnutí informací o dealokaci ruského dluhu – judikát NSS, již dávno vydán, ale stále se neprovádí). Problematické je často i médium (nástěnka u soudu asi nemá stejnou váhu jako vystavení na internet), možnost zneužití (zahlcení požadavků na informace, případ z Brna, kde žadatel podal 350 žádostí během jednoho týdne), možnost omezení (zejména ve vztahu k obchodnímu tajemstvím), mechanismus výpočtu nákladů (zda má prvotní vyhledání údajů stát stejně jako jejich následné poskytnutí), ochrana osobních údajů, problém i institucionální zajištění (neexistuje centrální orgán, který by toto řešil, mělo by pravděpodobně podléhat přímo Úřadu vlády nebo Úřad pro ochranu osobních údajů, jinak hrozí kompetenční spory).

ČR má však v tomto oproti jiným státům určité výhody – unitární stát (máme jednotné registry ASPI, jednotnou správu), správci databází jsou vybaveni moderní technikou, mnohé registry již existují. Nevýhody – nezájem státní správy, ani politické reprezentace, slabá lobby, nežádoucí personální vazby (vydavatelé sbírek soudních rozhodnutí na soudy apod.).

Podkladem pro článek byla přednáška JUDr. Radima Polčáka Ph.D. na PrF MU ze dne 13.3.2007.

Příklady registrů vhodných k využití získání informací
Veřejná databáze Českého statistického úřadu
Analytické a statistické služby Kraje Vysočina
Katastr nemovitostí
Ares - registr ekonomických subjektů
Údaje z registru obyvatel
různé geografické informační systémy, např. NP Šumava, územní plán obce Kamenice
Portál státní správy

Další zdroje:
literatura:
Toth: Informační systémy státní správy a územní samosprávy, VŠE Praha 1993
Mates, Matoušková: Evidence, informace, systémy, Codex Praha 1997

CzechPSI.info, Epsiplus.net (EN)
ePSIplus.net- tématický server o PSI
Otevřete.cz - svobodný přístup k informacím
Veřejná správa - Informace veř. sektoru a jejich využití (R.Polčák)

Zneužitá pálenka

V rámci předvolební kampaně proběhla loni médii zpráva, že krajská organizace KSČM v Ostravě použila na své předvolební zdarma rozdávané cd skladby Jaromíra Nohavici, které zpřístupnil volně ke stažení na svých webových stránkách.
Pomineme-li vztah Nohavica x KSČM, kdy samotné spojení je už od základu absurdní, vyvstane ještě jeden zajímavý problém, který se týká větší skupiny lidí než je jen komunistická strana s jejím z minulosti známým přístupem k duševnímu vlastnictví.

Jedná se o díla určené v volnému stažení z internetu. Obecný omyl spočívá v tvrzení, že cokoli je na internetu k volnému stažení je po stažení v mé plné moci. Můžu si s tím nakládat jak chci. To v žádném případě není pravda, a možná by se dalo říci, že díla umístěná k volnému stažení na internetu podléhají většímu množství ochrany od různých subjektů, než třeba klasický článek v novinách. Počínaje samotnou obsahem textu, přes jeho technologii jeho zveřejnění až po jeho případnou reprodukci videem nebo mluveným slovem.

Na oficiálních stránkách Jaromíra Nohavici je k dipozici více skladeb, které jsou určeny ke stažení. Jen na jednom místě je ovšem zmínka o jejich volném použití - První na internetu volně šiřitelné mp3 album Jaromíra Nohavici. Malá zmínka pod albem Pražská pálená. Striktně vzato by tak mělo veškeré použití skladeb umístěných na stránkách, vyjma výše uvedeného alba, podléhat předchozímu souhlasu autora. Takový pohled je asi nereálný a odporoval by i účelu, proč byly skladby na web umístěny. Jaromír Nohavica sám uvedl, že jeho sláva se zrodila z undergroundu a z volného kopírování jeho kazetových nahrávek, umístění alba na web je tedy logickým pokračováním jeho distribuce jeho tvorby. Sám zákon, říká že zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu nezasahuje fyzická osoba do autorských práv, neplatí pro jiné subjekty (volné užití - §30 AutZ). Připusťme, že tedy volné stažení alba je pro osobní domácí použití možné a legální. Má generální svolení autora, který se zřekl svých práv, k tomuto úseku užití díla, i oporu v zákoně.

Souhlas autora s užitím díla je v tomto případě (a i v podobných), je nutno vykládat velice striktně a úzce. Rozhodně nejde o celou škálu užití, jak ji definuje §12 odst. 4 AutZ :
rozmnožování díla, rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, pronájem, právo na půjčování, na vystavování, na sdělování díla veřejnosti (zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, na vysílání díla, na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla, na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla)
Jen autor má právo rozhodnout o tom, jakým způsobem bude jeho dílo užito. Jiná osoba jen na základě ustanovení zákona. Zde bylo dílo uveřejněno "sdělením veřejnosti" prostřednictvím veřejné datové sítě v jeho nehmotné podobě. Účelem zveřejnění bylo umožnění vytvoření rozmnoženiny pro osobní potřebu. Problém nastává ve fázi, kdy došlo k rozšiřování díla. Došlo tedy k rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla zpřístupněním díla v hmotné podobě jiným převodem vlastnického práva, tj. vypálením zvukové stopy na cd. Což je zcela nepochybně již mimo poskytnutou generální licenci i mimo volné užití. Jelikož je volné užití vztaženo pouze na osobní potřebu, nespadá vytvoření rozmnoženiny právním subjektem (politickou stranou) na hmotném podkladě (cd) pod tuto zákonnou volnou licenci a nelze ho tedy provést bez souhlasu autora.

Je tedy nutné velice pečlivě sledovat, co je poskytnuto jako zcela volně šiřitelné a co podléhá právním omezením. Pokud není výslovně uvedena volné použití k jakémukoli účelu, má se za to, že toto povolení uděleno nebylo a tedy veškerá autorská práva trvají.

Autor by v tomto případě mohl požadovat zejména zákaz dalšího porušování svých práv, zadostiučinění ve formě omluvy a penežitého odškodnění, v krajním případě i odstranění závadného stavu stažením díla z oběhu a jeho zničením.

PX 5.3.2007

Idnes.cz 11. října 2006 1:00

Komunistické kandidáty do voleb v Ostravě pomáhá propagovat také písničkář Jarek Nohavica. A neví o tom. Na CD nosiči, který dostali do svých schránek voliči obvodu Ostrava-Jih, je mimo volebních programů jednotlivých kandidátů také odkaz na "bonusy a dárky", kde je kompletní Nohavicovo album Pražská pálená.¨"Myslel jsem, že mě trefí šlak. Nohavicu mám rád a nevěřím, že by to dovolil," řekl Vlastimil Horák z Ostravy, který leták s diskem našel ve své poštovní schránce. Překvapený je i Nohavica. "Já o tom vůbec nic nevím. Kdyby se mě zeptali, nikdy bych to nedovolil. Ale jde o volně šiřitelnou desku, takže nevím, jestli proti tomu můžu něco dělat," řekl Nohavica. Písničkář si nemyslí, že ho někdo bude s komunisty spojovat. "Myslím, že si tím komunisti sami pod sebou řežou větev, když si na to cédéčko dali některé mé písně, které jsem hrál za totality proti nim," říká Jarek Nohavica. V písni Stare dobre časy například Nohavica zpívá: ...ten, kdo nechyt jednu pendrekem, ten nebyl právoplatným člověkem...

KSČM mohla porušit zákon
Komunisti s použitím Nohavicových písní na svém předvolebním disku nemají problém. "Nohavica se ve svých písních zastává lidí ostravského formátu a ražení, je nám tím blízký," říká kandidát do Senátu Karel Gavenda.
Kompaktní disk komunistům vyrobila havířovská firma Skate v celkovém počtu deseti tisíc kusů. "Deska je na internetu volně ke stažení, takže si nemyslím, že bychom nějak porušili autorský nebo jiný zákon," řekl pracovník firmy Miroslav Kalinský.
Podle ředitelky Ochranného svazu autorského Jany Bärové však není rozšiřování Nohavicových písní na předvolebním nosiči zdaleka tak bezproblémové, jak tvrdí vydavatel a komunistická strana. "Na stránkách Jarka Nohavici není výslovně uvedeno, že každý může s deskou činit cokoli. Být písničkářovým právníkem, pak celou věc rozhodně jen tak nenechám."

http://zpravy.idnes.cz/komuniste-zneuzili-v-kampani-nohavicu-dyg-/domaci.asp?c=A061010_214404_domaci_zra

OTÁZKA: 13:28 Petr Kočí:
Tak můj třetí a poslední dotaz, jelikož za chvíli musím sprintovat na přednášku: Odkud plyne nejvíce peněz naše živobytí? Nebo ne, tuto otázku přehlédněte, ale má úzkou spojitost s tím, že (je to krásné a moc Vám za to děkuji, ale) nechápu, proč jste si dal tolik práce s nahráním Pražské pálené a následně jste z ní udělal všeobecně šiřitelné album, které si může stáhnout kdokoliv. Vždyť kdybyste ji vydal jako regulérní CD, věřím tomu, že by měla dost vysokou prodejnost... A ještě drobnost, je mi smutno a cítím s Vámi, že jistá nejmenovaná strana použila právě Pražskou pálenou do své propagační kampaně, je to nechutné a podlé...

ODPOVĚĎ: 13:35
Všechny peníze, které mám, jsem dostal od Vás, svých posluchačů. Dobrovolně. Za to, že jsem Vám zpíval a hrál. Pražská pálená byl dáreček pro Vás. Copak za dárky se platí ? A to že KSČM na své předvolební CD dali mou Pražskou pálenou ? Vždyť to je legrační a svědčí to o nich - komunisté si sami sobě nadělili k poslechu mé písně jako Halelujá, Hvězda, Ranní hygiena, Staré dobré časy. To byste nevymyslel, kdybyste byl sebechytřejším volebním šéfem konkurečních stran.:-)

http://www.nohavica.cz/_pl/jn/online/jn_online_2006_2.htm

11. 10. 2006 - KOMUNISTÉ ZNEUŽILI V KAMPANI NOHAVICU
Pod tímto názvem zveřejnil internetový server iDNES článek popisující situaci, kdy KSČM ve své předvolební kampani použila na CD nosiči, který dostali do svých schránek voliči obvodu Ostrava-Jih, kompletní album Jarka Nohavici Pražská pálená.
Jaromír Nohavica vydal k tomuto zneužití své tvorby oficiální prohlášení:

Komunisté vždy rádi zabírali pro sebe to, co jim nepatřilo. Dělají to, jak vidno, dodnes. Spojovat mé jméno s KSČM je absurdní. A použít dnes v předvolební kampani písně, za které jsem byl jimi samými před lety zakazován?
Dál se mi o tom ani nechce mluvit.

http://www.nohavica.cz/_pl/jn/online/jn_online_2006_2.htm

Spam - nevyžádaná pošta

.... Náklady rapidně klesají a počet lidí, kteří se k dokumentu přímo dostávají je téměř srovnatelný s tím, kolik lidí si vezme nabízený letáček na ulici. Ale z pohledu zákazníka je to o něco horší, než letáčky v poštovní schránce. Lidi za připojení k internetu platí. Související náklady se stahováním takových mailů již nejsou srovnatelné s vyzvednutím pošty ze schránky po cestě z práce......

http://kryl.info/spam.html

Francouzský návod, jak dovést ochranu proti P2P k dokonalosti

V posledních měsících se často hovoří o autorských právech k dílům, které jsou obsahem souborů, volně sdílených pomocí tzv. peer-to-peer sítí (P2P). Uživatelé výměnných sítí, kteří si sice byli alespoň částečně vědomi právní problematičnosti jejich užívání, ale zároveň si byli vědomi téměř naprosté nevynutitelnosti autorského práva ke stahovaným souborům v praxi, se dočkali překvapení koncem loňského roku...
Zdroj - pravoit.cz

Mlynářův omyl?

Ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU) řekl včera Právu, že bude zvažovat demisi, pokud bude zamítnuta jeho stížnost proti obvinění. Policie ho šetří v souvislosti se založením soukromé firmy Testcom servis, která provozovala internetové stránky pro veřejnou správu.
"Pokud se dočkám obvinění, pak proti němu podám stížnost, jak umožňuje zákon. Jestliže stížnost bude zamítnuta, podám demisi," prohlásil Mlynář.
Zdroj: Právo
Datum: 18.03.2005

Všichni odsouzení i jejich advokáti byli rozsudkem zaskočeni. Advokát Tomáš Sokol nad rozhodnutím soudu mávl rukou a odůvodňování rozsudku soudu nesledoval. Listoval časopisem. Odsouzení Vladimír Mlynář, Dušan Chmelíček a Vít Novotný během devadesátiminutového odůvodňování rozsudku kroutili hlavami, ironicky se usmívali a chytali se za hlavu.

... Pět a půl roku vězení nepodníněně. Čekal jste takový rozudek? Je to pro mě šok. Argumenty soudu jsou absurdní. Soud absolutně nepochopil, o co jde. Někteří svědci vědomě lhali. Soucítím se všemi, kteří podstupují věci jako já. Třeba s panem Čunkem, který je teď možná v podobné pozici jako já.

... Měl jste se pokusit obohatit o zhruba 11 milionů korun. My jsme z toho nemohli mít žádný prospěch, to je absurdní. Motiv činu, který jsme měli spáchat, z toho rozsudku vůbec není jasný.

Zdroje:
Rozhovor na Epravo.cz (nutné přihlášení) Zdroj: ČT1 Datum: 14.03.2005
http://www.epravo.cz/v01....

Komentář Zdeňka Jemelíka na Britských listech
http://www.blisty.cz/2007/1/26/art32477.html

Vyjádření Vladimíra Mlynáře na Britských listech
http://www.blisty.cz/2007/1/26/art32490.html

Krátký rozhovor s Mlynářem Datum: 24.1.2007
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=339795

Komenář Jiřího Peterky
http://www.lupa.cz/clanky/vladimir-mlynar-55-roku-natvrdo/