podání k soudu emailem

Ústavní soud rozhodl, že podání adresovaná soudům v České republice podaná s připojeným uznaným elektronickým podpisem se nemusí do 3 dnů doplňovat originálem v papírové podobě. Jedná se tedy o plné zrovnoprávnění elektronického a papírového podání (za určitých podmínek). Původní znění OSŘ upravovalo podání pouze se zaručeným el. podpisem, nešlo tedy podat klasické elektronické podání. Poté proběhla novela (z. č. 226/2002 Sb.), která toto ustanovení vypustila, ovšem s tím, že soudy začali tento výklad vykládat, tak že je nutno písemně doplnit do 3 dnů.

Ustanovení §42 odst. 1 OSŘ zní :

PŘED NOVELOU „Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky nebo telefaxem.“

NOVELA „Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem.“.

Dále odst. 3 upřesňuje „Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.“

Soud uvedl, že pouze jazykovým rozborem nelze na danou problematiku nahlížet. Je nutno se podívat po účelu zákona o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb.

V důvodové zprávě k zákonu o elektronickém podpisu je uvedeno, že hlavním principem navrhovaného zákona je zajistit, že datové zprávy nesmí být diskriminovány, tj. že nesmí existovat rozpor v zacházení mezi datovými zprávami a dokumenty na papíře. Zaručený elektronický podpis jako jeden z druhů elektronického podpisu představuje ekvivalent „ověřeného podpisu“ na papíru a využívá technologických postupů, které umožňují jednoznačnou identifikaci a autentizaci osoby, která podpis vytvořila, dále je uvedeno, že zaručený elektronický podpis zaručuje, že datovou zprávu podepsala oprávněná osoba. Zaručené elektronické podpisy podložené osvědčením vydaným poskytovatelem certifikačních služeb budou uznány jako vlastnoruční podpis v případech, kdy takový vlastnoruční podpis požadují právní předpisy nebo dohoda stran.

Podle ÚS je tedy zřejmé, že úmyslem zákonodárce při přijetí novely č. 226/2002 Sb. nebylo negovat použití elektronického podpisu jako institutu rovnocenného písemnému vlastnoručnímu podpisu, ale pouze rozšířit komunikaci se soudní mocí na možnost učinit podání v elektronické podobě i bez zaručeného elektronického podpisu. Podání v elektronické podobě splňující požadavky zákona o elektronickém podpisu (podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu) je podáním rovnocenným s podáním v písemné podobě na papíře s vlastnoručním podpisem. Podání učiněné elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu je nadále nutné do 3 dnů doplnit.

Poznámka na okraj. Samotné podání je tedy možné učinit elektronicky (s uznávaným el. podpisem), ovšem pokud je subjekt zastupován, je nutno doložit originál plné moci, což je přípustné pouze v originálu v písemné podobě do 3 dnů od podání.
text rozhodnutí IV. ÚS 319/05

literatura :
Matejka, J., Chum, V.: K právní úpravě elektronického podpisu, Bulletin advokacie, č. 3/2002;
Hulmák, M.: Elektronický právní styk, Právní rozhledy, č. 7/2005
e-podpis MIČR