PSI - Informace ve veřejné správě

PSI - Public Sector Information

Veřejný sektor produkuje velké množství informací, tyto je možné velice dobře dále komerčně využít (adresní registry, registry meteorologických informací, daňové informace). Pod pojmem PSI je možno chápat informace o činnosti státní správy, ale i informace které stát při své činnosti získává od jiných subjektů. Stát sám je tak nutno chápat jako jeden velký informační systém. Otázkou na okraj je, zda skutečně všechny informace, které stát shromažďuje jsou nutné pro jeho činnost a které by měly spíše spravovat komerční subjekty.

Legitimita každého státního orgánu je nutno posuzovat podle toho, jak kvalitní informace z něj vycházejí. Pro posílení právní důvěry v systém je tato otázka zcela zásadní. Úřad, který nedostatečně komunikuje ztrácí svoji legitimitu. Z tohoto pohledu je tedy pro stát žádoucí, aby se informace, které již jednou úřady shromáždili mohli znovuvyužít. Úřad tak navenek zvyšuje svoji legitimitu. Znovuvyužití informací veř. sektoru může mít pozitivní vliv i na hospodářský vzestup (zvýšení zaměstnanosti, zřízení nových firem, které budou platit daně, technologický pokrok, právní pokrok – posilování právního vědomí). Informace by se také měli poskytovat zadarmo, protože administrativa spojená s výběrem poplatku by byla spíše ztrátová, zisk se státu vrátí z výše popsaných ekonomických benefitů.

Evropská legislativa
Svou aktivitu v tomto směru vyvíjí i Evropská unie. Uvedenou problematiku upravuje směrnice číslo č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato směrnice stanoví minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití stávajících dokumentů, které mají subjekty veřejného sektoru členských států v držení.
Směrnice je ale celkově obecná, upravuje postup států ve využití, ale pouze pokud se stát rozhodne PSI poskytovat. Nevztahuje se na informace získané od jiných subjektů, ty podléhají klasickým licencím nebo autorským právům. Stanovuje základní podmínky v přístupu k informacím - nediskriminace, rozumný přístup, není zde závazek umožnění opakovaného použití. Upravuje nutnost průhledných licenčních podmínek, povinnost předem je zveřejnit on-line. V ideálním případě by licence měla fungovat podobně jako Creative Commons (měla být univerzální evropské licence). Poskytování by mělo být uskutečněno v rozumném formátu, který nebude zbytečně zatěžovat uživatele (např. uzamčené pdf apod.). Dle lisabonské strategie by komerční využití PSI mělo do roku do r. 2010 generovat přínos 68mld. EUR a 4 mil. pracovních míst.

Česká úprava
na své objevení teprve čeká. Formálně ČR harmonizovala, ale jen na oko. Je zde velká volnost států, u nás byl zvolen minimální stupeň harmonizace. Hlavně z důvodů, že si nikdo nedokázal představit co si pod touto směrnicí představit. Úprava tedy nepřináší nic výrazně nového, vše bylo včleněno do novely zákona č. 106/1999 Sb. o svobdném přístupu k informacím. Proto také jsou u nás PSI chápány pouze ve smyslu tohoto zákona, tedy jako informace, které je povinný úřad poskytnout.
Ovšem problémů je v tomto směru více. O poskytnutí informací rozhoduje orgán u kterého se daná věc řeší, není to nezávislý orgán. Vynutitelnost poskytnutí informací je mírně řečeno problematická, málokdo to řeší (viz. poskytnutí informací o dealokaci ruského dluhu – judikát NSS, již dávno vydán, ale stále se neprovádí). Problematické je často i médium (nástěnka u soudu asi nemá stejnou váhu jako vystavení na internet), možnost zneužití (zahlcení požadavků na informace, případ z Brna, kde žadatel podal 350 žádostí během jednoho týdne), možnost omezení (zejména ve vztahu k obchodnímu tajemstvím), mechanismus výpočtu nákladů (zda má prvotní vyhledání údajů stát stejně jako jejich následné poskytnutí), ochrana osobních údajů, problém i institucionální zajištění (neexistuje centrální orgán, který by toto řešil, mělo by pravděpodobně podléhat přímo Úřadu vlády nebo Úřad pro ochranu osobních údajů, jinak hrozí kompetenční spory).

ČR má však v tomto oproti jiným státům určité výhody – unitární stát (máme jednotné registry ASPI, jednotnou správu), správci databází jsou vybaveni moderní technikou, mnohé registry již existují. Nevýhody – nezájem státní správy, ani politické reprezentace, slabá lobby, nežádoucí personální vazby (vydavatelé sbírek soudních rozhodnutí na soudy apod.).

Podkladem pro článek byla přednáška JUDr. Radima Polčáka Ph.D. na PrF MU ze dne 13.3.2007.

Příklady registrů vhodných k využití získání informací
Veřejná databáze Českého statistického úřadu
Analytické a statistické služby Kraje Vysočina
Katastr nemovitostí
Ares - registr ekonomických subjektů
Údaje z registru obyvatel
různé geografické informační systémy, např. NP Šumava, územní plán obce Kamenice
Portál státní správy

Další zdroje:
literatura:
Toth: Informační systémy státní správy a územní samosprávy, VŠE Praha 1993
Mates, Matoušková: Evidence, informace, systémy, Codex Praha 1997

CzechPSI.info, Epsiplus.net (EN)
ePSIplus.net- tématický server o PSI
Otevřete.cz - svobodný přístup k informacím
Veřejná správa - Informace veř. sektoru a jejich využití (R.Polčák)