Směřování autorských práv

Každý kdo produkuje určité dílo, ať už hmotné či nehmotné, sleduje svým jednáním určitý cíl. Zviditelnit se, prezentovat svoji práci, zajistit si obživu. Díla, která nemají hmotnou povahu jsou v tomto směru specifická - velice lehce je jde napodobit, zkopírovat či jinak duplikovat. Velice často to vede k protiprávnímu stavu, který je založen jednak na ochraně jedinečné myšlenky autora a jednak na předpokladu, že pokud něco zkopíruji bez vědomí autora, připravuji ho tak o zisk. Proto se dnešní právo snaží tomuto jevu bránit. Nutno říci, ne příliš úspěšně.

Internet je veskrze anonymní medium, ať se tomu bráníme jakkoli, kdo chce zůstat nepoznám zůstane většině nepoznán. Proto má porušování pravidel, jak jsou dnes nastavena, zelenou. Otázka je zda není třeba změnit pravidla? Opravdu si stále vystačíme s přístupem a koncepcemi definovanými a uzpůsobenými pro minulá desetiletí. Není lepší než vymáhat nefunkční systém změnit ho? Ale jak? Každý chce přeci naplnění svých cílů a tedy zisků.

Dle mého názoru není možné do budoucna stávající systém udržet, ať už se jedná o patenty, počítačové programy nebo distribuci hudby. Zcela jistě vede cesta přes uvolnění represivních opatření a posun k aplikacím a službám, které jsou jsou pro konečného uživatele bez povinnosti platit přímé autorské poplatky. Zdarma, zde tedy není že autor bude bez zisku, ale že se k němu dostane jinou cestou. Například skrze reklamu. Dnes již existují informační servery, kde se za obsah platí tím, že mimo jiné shlédnete reklamu. Čím více k tématu, čím více zacílená, tím je reklama účinější a přináší větší zisk. Když toto funguje u zpravodajských serverů, u vyhledávačů, proč by tento princip nemohl fungovat i u multimédií? První vlaštovky už jsou, viz. volně přístupné nahrávky Happy Tree Friends.

Reklama tak může do jisté míry suplovat represivní orgány, ať už státního rázu nebo i soukromého, typu OSA, INTERGRAM apod. To je již, ale hudba ne příliš blízké budoucnosti. Dosud je velice silná lobby těchto skupin, které si nárokují právo jednat za všechny. Otázkou je, jak dlouho tato koncepce ještě vydrží. Již dnes se jeví jako nevyvážená a v mnohých směrech zcela nefunkční. Viz. miliony skladeb na přístupných na internetu, které by také měly podléhat vymáhání poplatků jako sdělování díla veřejnosti a zcela nesmyslné vymáhání poplatků za veřejné produkce od občanských sdružení nebo neziskovek.

Koncepce reklamy je, ale jen prvním krůčkem. Dalším je propojení s jinými službami, už placenými nebo jinak výdělečnými, které se uživateli nabídnou při jeho činnosti. Hledáš něco na vyhledávači a nepotřebuješ náhodou ještě něco jiného? ne ?- ok, ano ? - je to nadstandart, tak zaplať a my z toho budeme financovat vyhledávač. Jednoduché a geniální. Příkladem tohoto přístupu je rodina služeb kolem Googlu. Chceš si spravovat fotky na internetu, nabízíme ti 1GB prostoru, chceš je rovnou vytisknout? zaplať. Je to nadstandart, ale milý. Chceš mít nadstandart a chceš být viděn před ostatními na vyhledávači zaplať.

Chceš si stáhnout písničku, podívej se na reklamní video. Proč ne? tudy vede cesta, pro úspěch a větší zisky. Ne přes represe, zainteresovaní by si tuto jednoduchou myšlenku měly uvědomit a ne plakat nad klesajícím prodejem cd.

další odkazy :
Dr. Prof. Joost Smiers - Pryč s autorským právem! - Požehnání pro umělce, umění i společnost
Svaz nezávislých autorů