Trestnost výroby, držení a pěstování
Česká republika nepatří ke státům, které by měly silnou regulaci drogové problematiky, spíše se řadí do středu spektra. Samotné držení drogy není trestné (viz. rozhodnutí NS č.j. 5 Tdo 1167/2004), pokud nepřesahuje magickou hranici „množství většího než malé“, tato hranice je upravena ve zvláštních policejních předpisech. Definice množství povolené drogy je značně vágní, avšak v praxi je tento stav využíván bez problému. Množství je určeno závazným pokynem policejního prezidenta č. 39/1998. Postup policie upravuje pokyn č. 12/1999. Závaznost je však dána pouze pro policejní sbor. Jsou zde i upraveny výše pokut za drobné překročení hranic nastavených závaznými pokyny.
Zcela odlišný je ale postoj k jakékoli formě distribuce nebo výroby drogy. Toto upravuje zejména TZ ve svých §§ 187 a 195. Zákaz se vztahuje na výrobu, dovoz, provážení, nabídku, zprostředkování, prodej, přechovávání nebo podobné činnosti vedoucí k získání drogy. Zde je trestní sazba 1-5 let, příp. zvýšená až na 15 let.
V § 195 je uvedeno, že specifikaci omamných a psychotropních látek, nebo látek jež je obsahují stanoví zvláštní zákon, tímto zákonem je zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb., jež ve svých přílohách přesně definuje jaká chemická látka se skrývá pod jednotlivými názvy drog. Tento zákon je speciálním druhem předpisu k TZ, ikdyž v něm není uveden přímý odkaz na výše uvedené §§ TZ. Dle stanoviska NS je nutno brát v potaz jeho zacílení, jakožto i důvodovou zprávu a celkový kontext jeho přijetí. Z toho vyplývá, že definice omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících a prekursorů uvedených v přílohách tohoto zákona je jeho nedílnou součástí. Zákon zároveň stanoví druhy zákazu nakládání s těmito látkami. Porušení tohoto zákazu je pak nutně naplněním § 187 a n. TZ (viz. rozhodnutí NS č.j. 7 Tdo 1179/2005). Nelze se tak v tomto směru odvolávat na neurčitost zákona, systematičnost je zde založena na smyslu a ne na formálním odkazu.
Předmět zákona o návykových látkách
Zákon obecně upravuje možnosti zacházení s návykovými a psychotropními látkami a jedy. Jeho účelem je stanovit postupy pro komerční zpracování a další využití pro netrestnou činnost. Upravuje postupy lekáren, dovozců apod.
Dále také upravuje ve svém § 24 pěstování konopí a koky. Zakazuje a) pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, b) pěstovat rostliny rodu Erythroxylon (keř koka). Porušení tohoto zákazu je naplněním skutkové podstaty trestného činu uvedeného v §187 TZ.
Osoby pěstující tyto rostliny nesplňující uvedená kritéria na ploše větší než je 100m2 jsou povinny splnit ohlašovací povinnost a písemně nebo emailem s zaručeným el. podpisem o tomto informovat celní správu. Pokud tak neučiní vystavuje se postihu až do výše 100.000 Kč. Tedy pěstování technického konopí je možné pod uvedenou výměru bez ohlašovací povinnosti.
Ale i pokud bude rostlina obsahovat vyšší než uvedené množství zakázané látky je policie povinna zkoumat k jakému účelu byla rostlina pěstována. Nelze ihned prohlásit, zda se jedná o činnost směřující k výrobě drogy nebo o činnost jinou (vědeckou, zemědělskou, lékařskou, apod.), k tomuto viz. rozbor judikátu NS č.j. 3 Tdo 687/2006.
Lékař
Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák. se může dopustit i lékař předepisující pacientům léky obsahující omamnou a psychotropní látku nebo prekursor bez medicínské indikace, v neúměrně vysokém množství, přičemž si je vědom toho, že osoby, jimž jsou léky předepisovány, je mohou zneužít. (rozhodnutí NS č.j. 6 Tdo 547/2004). Množství a periodicita léků je dnes dohledatelná a soudní znalec je schopen zjistit jaké množství je potřeba pro jednoho pacienta. Proto i lékař, který má oprávnění nakládat s těmito látkami musí svoje jednání obhájit, jinak se musí zodpovídat. Úmyslnost jednání je nutno zjistit z konkrétních okolností případu.
Další informace:
Žádné komentáře:
Okomentovat