Pozdě e-mail honit

Důkazem o podání na soud nemůže být vytištěný obraz monitoru s odesílanou poštou, i když by si tak někteří přáli.

I o takových podáních rozhodují české soudy. případ se stal na Krajském soudu v Plzni. Soud tam v jiné kauze rozhodl v neprospěch žalobce, ten se pokusil tomuto rozhodnutí bránit, podal tedy kasační stížnost k NSS, prostřednictvím tohoto soudu. Kasační stížnost musí být obecně podána do dvou týdnů od vynesení rozhodnutí (§37 odst. 2 SŘS), buď písemně, ústně do protokolu, popř. emailem s uznávaným el. podpisem (více k uznávanému el. podpisu zde), pokud je podána jinak musí být do tří dnů potvrzena písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen její originál, jinak se k ní nepřihlíží.

Dnem zahájení běhu lhůt zde byl den doručení rozhodnutí KS žalobci - 14.3.2006. Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo úterý 28. 3. 2006. Kasační stížnost byla podána osobně u krajského soudu dne 30. 3. 2006. Tj. dva dny po řádném termínu. Stížnost však byla doplněna přílohou, obsahující: potvrzení o odeslání datové zprávy na elektronickou adresu epodatelna@ksoud.plz.justice.cz, dne 28. 3. 2006 v 16:44 hod., s předmětem zprávy „Kasační stížnost proti usnesení KS v Plzni ze dne 8. 3. 2006, čj. 57 Ca 4/2006“. Pod záhlavím datové zprávy se nachází ikona souboru ve formátu Microsoft Word s názvem „K. – KS 280306.doc“, u ikony není údaj o velikosti souboru a je umístěna v části odpovídající textu zprávy, nikoliv v záhlaví zprávy jako její příloha. Pod ikonou je umístěn text odpovídající identifikaci odesilatele automaticky připojované k odesílaným zprávám.

Toto podání však nebylo v elektronické podatelně soudu dohledáno, proto byl stěžovatel vyzván k doložení doručení podání na NSS. Právní zástupce stěžovatele jako důkaz navrhl výše uvedenou doručenku a prohlášení své asistentky, která měla údajný email odeslat. Sám uvádí, že se nejednalo o email se zaručeným el. podpisem (ten by odpovídal jinému režimu).

Soud se tedy zabýval dvěma otázkami 1) zda byla kasační stížnost jinou formou skutečně podána a 2) zda podání, které stížnost v třídenní lhůtě potvrzuje, je jejím originálem, nebo je stejného obsahu.

Srovnání FAX vs. EMAIL

Podle §40 odst.4 SŘS je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence… . Předáním soudu přitom nelze rozumět nic jiného, než doručení soudu. Zatímco tedy v případě uvedených druhů doručení postačuje prokázání předání k přepravě, v ostatních případech je třeba prokázat předání = doručení soudu.

Pokud by se srovnávalo doručení pomocí telefaxového přístroje a klasickým emailem bez uznávaného el. podpisu, je větší pravděpodobnost prokázání doručení faxu. „Faxový ústřižek“ má poměrně individualizovanou, nesnadno napodobitelnou, podobu a obsahuje informace jak o odesilateli a adresátovi, tak o rozsahu přenášených informací (počet stran) a o výsledku přenosu. Uvedené skutečnosti lze ověřit nejen z faxového ústřižku, ale i u poskytovatele telekomunikačních služeb (záznam uskutečněného přenosu) nebo ze samotného přístroje (viz. článek Hrabák, Jan : Jak lze dokázat, že podání učiněné faxem bylo skutečně zasláno? IN Trestní právo 5/2006). Judikatura ÚS tak stanoví, že u tohoto typu doručování postačí pouze prokázání odeslání zprávy, je založena na dobré víře, že pokud byl přenos bez problému, došlo i k bezproblémovému doručení.

„Emailová hlášenka“ obsahuje podobné informace o odesílateli, výrazná rozdíl je ovšem v absenci údaje o doručení zprávy, je zde pouze informace o jejím odeslání. Potvrzení o doručení je tedy plně na součinnosti adresáta a riziko jejího nedoručení na bedrech odesílatele v souladu s jeho procesní odpovědností. Na rozdíl od faxu, zde není potvrzení o přenosu, proto se nelze opírat o dobrou víru při doruční. Prostý výtisk doručenky je tak naprosto nedostačujícím důkazem.

V uvedeném případě nebyl navržen žádný další důkaz, mimo prohlášení (neoznačeného jako čestné), jehož obsahem bylo tvrzení, že asistentka poslal uvedený email a ten byl dle hlášenky doručen. Taková hlášena však předložena nebyla. Uvedené tvrzení tak nebylo možno žádným způsobem věrohodně prokázat. Stížnost byla zamítnuta.

Text rozhodnutí NSS 8 Afs 82/2006-68

Judikatura ÚS k faxovému podání: rozhodnutí ze dne 6. 10. 1998, sp. zn. I. ÚS 460/97, rozhodnutí ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. III. ÚS 329/2000 a rozhodnutí ze dne 17. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 463/03

Další prameny:
PX Právo: Podání k soudu emailem.
Hrabák, Jan : Jak lze dokázat, že podání učiněné faxem bylo skutečně zasláno? IN Trestní právo 5/2006