Kriminalizace společnosti

Soudci upozorňují na nebezpečí kriminalizace
Záznam z konference Soudcovské unie ČR. Hlavním tématem byly otázky okolo dopadu zvyšující se frekvence používání nástrojů trestního práva ve společenských vztazích. Velkým problémem je kriminalizace protivníka jednoduchou metodou - podáním trestního oznámení. Využívají je podnikatelé, ale i politici. Často vede k rychlému odstřelení protivníka ze scény, nebo minimálně k jeho veřejnému zostouzení a poškození jeho pověsti, ikdyž se nic neprokáže.
Trestní právo by mělo přicházet na řadu až jako poslední instrument státu k prosazení práva. Dnes se často stává, že podnikatelé místo civilní žaloby podají raději trestní oznámení - nic je nestojí, policie udělá část práce za ně a hlavně poškodí to protivníka více než vidina mnohaletého civilního sporu. Právě pomalý proces rozhodování a důkazní břemeno na žalobci jsou hlavními důvody volby této metody.
Justice je pro takovéto případy pro stát příliš drahá, tato praxe se musí zredukovat. Musí se odstranit byrokracie a zjednodušit právní systém jako celek, např. převést některé skutkové podstaty z práva trestního do práva civilního - pomluva, vymáhání poplatků za rozhlas a televizi. Jinak se problémy české justice nevyřeší.

Videozáznam z tiskové konference k přehrání ZDE

Zdroj : www.epravo.cz/v01/index.php3?s1=3&s2=0&s3=0&....

Pozdě e-mail honit

Důkazem o podání na soud nemůže být vytištěný obraz monitoru s odesílanou poštou, i když by si tak někteří přáli.

I o takových podáních rozhodují české soudy. případ se stal na Krajském soudu v Plzni. Soud tam v jiné kauze rozhodl v neprospěch žalobce, ten se pokusil tomuto rozhodnutí bránit, podal tedy kasační stížnost k NSS, prostřednictvím tohoto soudu. Kasační stížnost musí být obecně podána do dvou týdnů od vynesení rozhodnutí (§37 odst. 2 SŘS), buď písemně, ústně do protokolu, popř. emailem s uznávaným el. podpisem (více k uznávanému el. podpisu zde), pokud je podána jinak musí být do tří dnů potvrzena písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen její originál, jinak se k ní nepřihlíží.

Dnem zahájení běhu lhůt zde byl den doručení rozhodnutí KS žalobci - 14.3.2006. Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo úterý 28. 3. 2006. Kasační stížnost byla podána osobně u krajského soudu dne 30. 3. 2006. Tj. dva dny po řádném termínu. Stížnost však byla doplněna přílohou, obsahující: potvrzení o odeslání datové zprávy na elektronickou adresu epodatelna@ksoud.plz.justice.cz, dne 28. 3. 2006 v 16:44 hod., s předmětem zprávy „Kasační stížnost proti usnesení KS v Plzni ze dne 8. 3. 2006, čj. 57 Ca 4/2006“. Pod záhlavím datové zprávy se nachází ikona souboru ve formátu Microsoft Word s názvem „K. – KS 280306.doc“, u ikony není údaj o velikosti souboru a je umístěna v části odpovídající textu zprávy, nikoliv v záhlaví zprávy jako její příloha. Pod ikonou je umístěn text odpovídající identifikaci odesilatele automaticky připojované k odesílaným zprávám.

Toto podání však nebylo v elektronické podatelně soudu dohledáno, proto byl stěžovatel vyzván k doložení doručení podání na NSS. Právní zástupce stěžovatele jako důkaz navrhl výše uvedenou doručenku a prohlášení své asistentky, která měla údajný email odeslat. Sám uvádí, že se nejednalo o email se zaručeným el. podpisem (ten by odpovídal jinému režimu).

Soud se tedy zabýval dvěma otázkami 1) zda byla kasační stížnost jinou formou skutečně podána a 2) zda podání, které stížnost v třídenní lhůtě potvrzuje, je jejím originálem, nebo je stejného obsahu.

Srovnání FAX vs. EMAIL

Podle §40 odst.4 SŘS je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence… . Předáním soudu přitom nelze rozumět nic jiného, než doručení soudu. Zatímco tedy v případě uvedených druhů doručení postačuje prokázání předání k přepravě, v ostatních případech je třeba prokázat předání = doručení soudu.

Pokud by se srovnávalo doručení pomocí telefaxového přístroje a klasickým emailem bez uznávaného el. podpisu, je větší pravděpodobnost prokázání doručení faxu. „Faxový ústřižek“ má poměrně individualizovanou, nesnadno napodobitelnou, podobu a obsahuje informace jak o odesilateli a adresátovi, tak o rozsahu přenášených informací (počet stran) a o výsledku přenosu. Uvedené skutečnosti lze ověřit nejen z faxového ústřižku, ale i u poskytovatele telekomunikačních služeb (záznam uskutečněného přenosu) nebo ze samotného přístroje (viz. článek Hrabák, Jan : Jak lze dokázat, že podání učiněné faxem bylo skutečně zasláno? IN Trestní právo 5/2006). Judikatura ÚS tak stanoví, že u tohoto typu doručování postačí pouze prokázání odeslání zprávy, je založena na dobré víře, že pokud byl přenos bez problému, došlo i k bezproblémovému doručení.

„Emailová hlášenka“ obsahuje podobné informace o odesílateli, výrazná rozdíl je ovšem v absenci údaje o doručení zprávy, je zde pouze informace o jejím odeslání. Potvrzení o doručení je tedy plně na součinnosti adresáta a riziko jejího nedoručení na bedrech odesílatele v souladu s jeho procesní odpovědností. Na rozdíl od faxu, zde není potvrzení o přenosu, proto se nelze opírat o dobrou víru při doruční. Prostý výtisk doručenky je tak naprosto nedostačujícím důkazem.

V uvedeném případě nebyl navržen žádný další důkaz, mimo prohlášení (neoznačeného jako čestné), jehož obsahem bylo tvrzení, že asistentka poslal uvedený email a ten byl dle hlášenky doručen. Taková hlášena však předložena nebyla. Uvedené tvrzení tak nebylo možno žádným způsobem věrohodně prokázat. Stížnost byla zamítnuta.

Text rozhodnutí NSS 8 Afs 82/2006-68

Judikatura ÚS k faxovému podání: rozhodnutí ze dne 6. 10. 1998, sp. zn. I. ÚS 460/97, rozhodnutí ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. III. ÚS 329/2000 a rozhodnutí ze dne 17. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 463/03

Další prameny:
PX Právo: Podání k soudu emailem.
Hrabák, Jan : Jak lze dokázat, že podání učiněné faxem bylo skutečně zasláno? IN Trestní právo 5/2006

Přednost Občanského nebo Obchodního zákoníku

Pokud chcete například prodat auto vstupujete do několika právních vztahů, v základu lze prodej realizovat jako:

1. prodej přímo kupujícímu
2. prodej přes autobazar na základě smlouvy o zprostředkování
3. prodej přes autobazar na základě smlouvy o obstarání prodeje věci

v prvním případě se jedná čistě o vztah kupující x prodávající. V bodech ad 2., 3. vstupuje do hry ještě další subjekt a to právnická osoba (autobazar) se kterou uzavíráme samostatnou smlouvu (blíže k tomuto tématu rozbor smlouva zprostředkovatelská X sml. o obst. prodeje). Kdy v jedné z variant vystupuje autobazar jakoby prodávající.

Ve vztahu kupující X prodávávající, pak nastává další právní vztah. Dochází k prodeji věci a její koupi, bude tedy použito určitého typu smlouvy upravené zákonem - smlouvy kupní. Zde máme možnost výběru, zda se použije občanský nebo obchodní zákoník. Každý totiž upravuje jinak práva a povinnosti obou stran (záruka za vady, určení vlastnictví v případě, že se dodatečně zjistí, že vozidlo bylo před prodejem ukradeno a mnoho dalších ...).

Jak tedy zjistit, kterou z uvedených norem použít a která z nich má v případě pochybností aplikační přednost?

Občanský zákoník (OZ) je generální normou civilního práva, pokud platí zásada, že vždy se postupuje od obecného k speciálnímu, je OZ na vrcholu této pyramidy. Tak jak je to upraveno v jeho § 1 odst.2: Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony. Obchodní zákoník (OBZ) je oproti tomu již normou speciální a zjednodušeně řečeno se tedy použije před OZ.

Je ovšem nutno se podívat, komu je daný předpis určen a na jaké vztahy dopadá. Jak již z názvu vyplývá je OBZ určen primárně pro regulaci obchodních vztahů, tedy vztahů mezi podnikateli. § 1 odst 1. Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Proto jsou v něm také pravidla nastavena přísněji než v klasickém občanském právu, protože pokud je nějaká činnost předmětem výdělku určité osoby, předpokládá se, že bude věnovat náležitou péči a pozornost jejímu zajištění.

Obě normy je možno v praxi měnit konkrétními ujednáními ve smlouvě (například dosloužit záruku, změnit dobu přechodu vlastnictví, apod.) pokud to zákon nezakazuje kogentní úpravou daného paragrafu. Zároveň je dáno na výběr - uzavřít kupní smlouvu podle OBZ nebo podle OZ, podle toho která z variant bude výhodnější. V praxi však není volba na občanovi, protože se zpravidla jedná o kontrakt se silnějším partnerem, znalým problematiky a často je předkládána již hotová (adhezní) smlouva, kterou nelze měnit. Proto je občanovi poskytnuta ochrana. Pokud uzavře smlouvu s podnikatelem podle OBZ, bude mu i nadále náležet ochrana jeho práv jako běžnému spotřebiteli podle norem OZ. Obrácený postup ale neplatí. Podnikatel se může vůči občanovi domáhat práv jen v rámci přísnějších norem OBZ, platí pro něj přísnější režim. Pro vztah mezi dvěma fyzickými osobami toto samozřejmě neplatí, zde platí zásada rovnosti

V konkrétním vztahu je tak nutno se vždy seznámit s tím, která z variant je pro nás výhodnější (pokud je nám dáno na výběr) nebo alespoň znát možnosti obrany. Tj. i pokud je smlouva uzavřená podle norem OBZ neztrácíme tak možnost se dovolávat svých práv jako zpravidla slabší strana kontraktu.

Soudce Gonzo

Prostý život amerického
soudce na www.lawcomix.com/Gonzo.

A ještě jeden takový. Ze života ... zde.

Trestnost výroby, držení a pěstování

Česká republika nepatří ke státům, které by měly silnou regulaci drogové problematiky, spíše se řadí do středu spektra. Samotné držení drogy není trestné (viz. rozhodnutí NS č.j. 5 Tdo 1167/2004), pokud nepřesahuje magickou hranici „množství většího než malé“, tato hranice je upravena ve zvláštních policejních předpisech. Definice množství povolené drogy je značně vágní, avšak v praxi je tento stav využíván bez problému. Množství je určeno závazným pokynem policejního prezidenta č. 39/1998. Postup policie upravuje pokyn č. 12/1999. Závaznost je však dána pouze pro policejní sbor. Jsou zde i upraveny výše pokut za drobné překročení hranic nastavených závaznými pokyny.

Zcela odlišný je ale postoj k jakékoli formě distribuce nebo výroby drogy. Toto upravuje zejména TZ ve svých §§ 187 a 195. Zákaz se vztahuje na výrobu, dovoz, provážení, nabídku, zprostředkování, prodej, přechovávání nebo podobné činnosti vedoucí k získání drogy. Zde je trestní sazba 1-5 let, příp. zvýšená až na 15 let.

V § 195 je uvedeno, že specifikaci omamných a psychotropních látek, nebo látek jež je obsahují stanoví zvláštní zákon, tímto zákonem je zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb., jež ve svých přílohách přesně definuje jaká chemická látka se skrývá pod jednotlivými názvy drog. Tento zákon je speciálním druhem předpisu k TZ, ikdyž v něm není uveden přímý odkaz na výše uvedené §§ TZ. Dle stanoviska NS je nutno brát v potaz jeho zacílení, jakožto i důvodovou zprávu a celkový kontext jeho přijetí. Z toho vyplývá, že definice omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících a prekursorů uvedených v přílohách tohoto zákona je jeho nedílnou součástí. Zákon zároveň stanoví druhy zákazu nakládání s těmito látkami. Porušení tohoto zákazu je pak nutně naplněním § 187 a n. TZ (viz. rozhodnutí NS č.j. 7 Tdo 1179/2005). Nelze se tak v tomto směru odvolávat na neurčitost zákona, systematičnost je zde založena na smyslu a ne na formálním odkazu.

Předmět zákona o návykových látkách

Zákon obecně upravuje možnosti zacházení s návykovými a psychotropními látkami a jedy. Jeho účelem je stanovit postupy pro komerční zpracování a další využití pro netrestnou činnost. Upravuje postupy lekáren, dovozců apod.

Dále také upravuje ve svém § 24 pěstování konopí a koky. Zakazuje a) pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, b) pěstovat rostliny rodu Erythroxylon (keř koka). Porušení tohoto zákazu je naplněním skutkové podstaty trestného činu uvedeného v §187 TZ.

Osoby pěstující tyto rostliny nesplňující uvedená kritéria na ploše větší než je 100m² jsou povinny splnit ohlašovací povinnost a písemně nebo emailem s zaručeným el. podpisem o tomto informovat celní správu. Pokud tak neučiní vystavuje se postihu až do výše 100.000 Kč. Tedy pěstování technického konopí je možné pod uvedenou výměru bez ohlašovací povinnosti.

Ale i pokud bude rostlina obsahovat vyšší než uvedené množství zakázané látky je policie povinna zkoumat k jakému účelu byla rostlina pěstována. Nelze ihned prohlásit, zda se jedná o činnost směřující k výrobě drogy nebo o činnost jinou (vědeckou, zemědělskou, lékařskou, apod.), k tomuto viz. rozbor judikátu NS č.j. 3 Tdo 687/2006.

Lékař

Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák. se může dopustit i lékař předepisující pacientům léky obsahující omamnou a psychotropní látku nebo prekursor bez medicínské indikace, v neúměrně vysokém množství, přičemž si je vědom toho, že osoby, jimž jsou léky předepisovány, je mohou zneužít. (rozhodnutí NS č.j. 6 Tdo 547/2004). Množství a periodicita léků je dnes dohledatelná a soudní znalec je schopen zjistit jaké množství je potřeba pro jednoho pacienta. Proto i lékař, který má oprávnění nakládat s těmito látkami musí svoje jednání obhájit, jinak se musí zodpovídat. Úmyslnost jednání je nutno zjistit z konkrétních okolností případu.

Další informace:

Enspyro - legislativa

Drogovaporadna.cz

Výkladový slovník reklamy

NOVÝ - Má odlišnou barvu od předchozího modelu.
ZCELA NOVÝ - Náhradní díly pro nový model se neshodují s díly pro model předchozí.
NEDOSTIŽNÝ - Skoro tak dobrý jako konkurenční výrobky.
JEDNODUCHOST OBSLUHY - Nedají se provádět žádná provozní nastavení.
POKROČILÁ KONSTRUKCE - Reklamní agentura nepochopila funkci výrobku.
TESTOVÁNO V PRAXI - Výrobce nemá na pořádnou testovací laboratoř.
VYSOKÁ PŘESNOST - Jednotka, jejíž součástky náhodou pasují na svá místa.
VÝSLEDEK MNOHALETÉHO VÝVOJE - Konečně se to podařilo dát jakž takž dohromady, aby to fungovalo.
REVOLUČNÍ KONCEPCE - Liší se trochu od podobných výrobků konkurenčních firem.
FUTURISTICKÝ DESIGN - Neexistuje žádný lepší důvod, proč to vypadá tak, jak to vypadá.
VÝRAZNÝ - Jiná barva a tvar než ostatní výrobky tohoto druhu.
BEZÚDRŽBOVÝ - Výrobek nelze žádným způsobem opravit.
PŘEKONSTRUOVANÝ - Předchozí chyby se podařilo odstranit (alespoň doufáme)
RUČNÍ PRÁCE - Montážní automaty jsou obsluhovány dozorci bez rukavic.
PRAXÍ PROKÁZANÁ FUNKČNOST - Vydrží až do konce záruční lhůty.
SPLŇUJE VŠECHNY STANDARDY - Rozuměj výrobcovy, nikoli Vaše.
VYSOKÁ SPOLEHLIVOST - Vyrábíme to tak, aby to alespoň vydrželo dopravu k zákazníkovi.
NOVÁ GENERACE - Stará konstrukce se neosvědčila, snad tahle nová bude pracovat alespoň trochu.
ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY NA CELÉM ÚZEMÍ STÁTU - Výrobek můžete vrátit na kterémkoliv letišti.
NEVÍDANÝ VÝKON - Nic z toho, co jsme vyráběli, nepracovalo právě takhle.
ŘÍZENO MIKROPROCESOREM - Někdy to dělá věci, které si neumíme vysvětlit.

Prodej auta v autobazaru

Smlouva o obstarání prodeje věci X smlouva o zprostředkování

Prodej automobilu přes autobazar se může odehrávat v několika formách. Bohužel díky neznalosti jak autobazarů, tak prodávajících, tak i použití adhezních smluv často dochází k obcházení zákona, kterým se autobazary vyhýbají odpovědnosti za zprostředkovaný prodej vozidla.

Prodej přes autobazar lze realizovat na základě dvou smluvních typů upravených Občanským zákoníkem (OZ), konkrétně se jedná o ustanovení §774 n. OZ o smlouvě zprostředkovatelské a §737 n. OZ o smlouvě o obstarání věci. Oba typy se odlišují jak do míry odpovědnosti, tak účelem jejich úpravy v zákoně. Typická činnost autobazaru je učebnicovým příkladem použití druhého typu.

Ve smlouvě zprostředkovatelské se autobazar zavazuje obstarat za odměnu zprostředkování uzavření smlouvy, za dohodnutou odměnu a náklady, odměna může být vyplacena i pokud k prodeji nedošlo. K jakémukoli jednání však musí být zmocněn písemnou plnou mocí, nehovoří se zde, ale o písemné smlouvě. Nedochází zde k předání věci do držení zprostředkovatele. Tento smluvní typ je typický pro činnost realitních kanceláří, kde by předání věci bylo zbytečně složité. Podstatné je, zda kupující ví (resp. musí z okolností vědět), že s ním jednající subjekt jedná za jiného a že jednání o koupi je vedeno pouze se zástupcem. Pokud toto není třetí osobě známo, nemůže se jednat o zastoupení přímé (viz. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. Jc 44/99 7 Cdo 23/92).

Oproti tomu smlouva o obstarání prodeje věci upravuje situaci, kdy autobazar převezme do prodeje automobil a učiní potřebná opatření k jeho prodeji. Smlouva musí mít písemnou formu a má předepsané náležitosti (specifikace věci, ceny, odměny za obstarání prodeje a poplatek pro případ odstoupení od smlouvy před dohodnutou dobou prodeje). Obstaratel má právo na odměnu pouze, pokud byla věc prodána. Také je zde fixně stanovena délka smlouvy na 3 měsíce (pokud nebylo dohodnuto jinak). Pro autobazary je zde nepříjemné ustanovení §741 OZ, které je činní odpovědnými za vady, které mělo vozidlo při prodeji. Toto ustanovení je ze své povahy kogentní a nelze je tedy změnit pouhým odlišným ujednáním ve smlouvě. U smlouvy zprostředkovatelské je situace jiná, pro vady je nutno žalovat předchozího majitele vozidla. Pro kupujícího má toto ustanovení značný význam, protože posiluje jeho právní jistotu pro případ pasivní legitimace v odpovědnostním vztahu.

Nutno dodat, že pro posouzení o který smluvní typ se jedná je třeba brát v úvahu obsah smlouvy a skutečné faktické jednání stran. Skutečnost, že strany si smlouvu nějak nazvaly a případně podle ní i jednaly hraje důležitou roli v posuzování, zda smlouva vůbec vznikla. Základním vodítkem je, zda autobazar převzal do své péče automobil, pak se bude jednat o smlouvu o obstarání prodeje věci. Nebo zda jej případně pouze nafotil a umístil jeho fotografie na internet, pak by se jednalo o zprostředkování. Pokud by ovšem automobil převzal de facto podle zprostředkovatelské smlouvy, vč. jejích náležitostí, smlouva by nevznikla, protože by se de iure jednalo o smlouvu o obstarání věci u které by, ale chyběly její potřebné náležitosti (viz.výše). Více k této problematice rozhodnutí Městského soudu v Brně sp. zn. 18 C 57/98 ze dne 29. 9. 2000.

Při zběžné prohlídce internetu je zřejmé, že autobazary zprostředkovatelskou smlouvu běžně používají (viz autobazary: Auto-City, AutoDubová, MagicCars, ...), nebo minimálně používají nepřesnou terminologii, kdy se pod jedním typem smlouvy fakticky skrývá druhá. Dokonce i výrobce specializovaného softwaru pro autobazary používá tento pojem (fa. Teas, AutoNaProdej, ...). Samozřejmě je možné, autobazary tuto smlouvu používají výhradně pro činnost naplňující termín zprostředkování, v tom případě by ale měly uvádět, že používají i druhý - správný typ smlouvy. Jinak se vystavují nebezpečí, že se nejen nezbaví odpovědnosti za prodaný automobil, ale i celkové neplatnosti smlouvy a vrácení peněz a prohrou v případném sporu.

Prameny:
rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 631/98
článek soudce MěS v Brně Mgr. Michala Ryšky rozebírající výše uvedené rozsudky

rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. Jc 44/99 7 Cdo 23/92

off topic

Jediná šance jak rychle dohnat rakouskou životní úroveň je pustit komunisty k moci.... ....v Rakousku samozřejmě.